Tlak už jej přinutil ustoupit od nákupu televizní společnosti BSkyB. Především ale kauza rozpoutala diskuzi o práci novinářů a svobodě tisku.
Die Tageszeitung
Co smějí novináři?
V tomto případě není pochyb. Pokud jsou zprávy z e-mailové schránky unesené dívky použity pro tvorbu senzačního materiálu, míra zkaženosti takového postupu je obrovská a postup nelze ospravedlnit. Nemá to nic společného ani s hledáním pravdy, ani s novinařinou. Neodpovídá to ale na otázku, kam až může zajít žurnalistika, která je pro společnost ozdravná.
Přičemž je třeba zdůraznit, že News of the World neměly s kvalitní novinařinou nic společného. Co je tedy úlohou novináře v době, kdy ten, kdo o to stojí, může pár kliknutími proniknout do soukromí kdekoho, aniž ho to stojí moc energie? Pro novináře a vydavatele, kteří své povolání berou vážně, by měl být závazný pravý opak. Hranice možného ve sběru informací by se neměly automaticky posouvat s rozvojem technologií.
Technologie usnadnily rešerši, ale povinnost prověřovat informace před jejich zveřejněním trvá. To znamená, že ani v případě, kdy by to posloužilo odhalení pravdy, by nemělo být povoleno cokoli. I politici a milionáři mají nárok na ochranu soukromí. Výše uvedená praktika pronikání do korespondence unesené dívky by v emocionální rovině mohla nalézt ospravedlnění, kdyby pomohla záchraně dívky. Byl by pak novinářský přečin stále takovým hříchem? Byl. Jde o pošlapání zásad právního státu a jeho ochrana patří k základním úlohám novinařiny.
The Daily Telegraph
Cameronův útok na svobodu slova
Byla to netradiční podívaná. Labourističtí politici oslavují zánik jedněch z nejstarších novin v zemi. S ním přitom souvisí propuštění 200 zaměstnanců.
Přitom většina z nich nemá nic společného se skandálem, kvůli němuž noviny končí. Bylo to o to zajímavější, že šlo jen o pomstu za to, že společnost News International přestala jejich stranu podporovat. Nedělní noviny News of the World byly amputovány od Murdochova impéria, aby se předešlo pronikání „toxických praktik“ do zbytku korporace. Z této aféry však nevyjde s čistým štítem nikdo. Reakce News International na zveřejnění skandálu byla ostudně neadekvátní a je s podivem, že se výkonná ředitelka Rebekah Brooksová mohla udržet na svém místě. Policie zcela selhala ve své povinnosti šetřit zločiny některých policistů, kteří se dopustili korupčního jednání ve vztahu k novinářům News of the World.
Premiér Cameron zase předvedl velmi chabý úsudek, když svěřil důležitou pozici ve svém týmu Andymu Coulsonovi. A bylo by hanebné, kdyby tuto chybu chtěl násobit zavedením „nezávislého dohledu“ nad médii, tedy zásahy proti svobodě slova, která trvá přes tři století.
The New York Times
Britský mediální skandál
Skandál s odposlechy v Británii způsobil kolaps jedněch novin, ale tím to zdaleka nekončí. Británii čekají tvrdé kroky, je třeba důsledného vyšetřování, ať už budou jeho závěry jakékoli. Poctiví novináři by vyšetřování měli podporovat. Jednoho je však třeba se bedlivě střežit – zavedení nové regulace tisku, jak minulý týden naznačil premiér Cameron. Právě nyní je veřejnému životu v Británii k užitku dezinfikující úloha svobodného tisku, nikoli schvalovací výnosy nějakého obskurního tělesa.
Cameron by si měl zapamatovat, že podstatou tohoto skandálu nejsou poklesky novinářů a policistů, ale hromadné porušování zákonů kdekým včetně veřejných činitelů. Andy Coulson, donedávna Cameronův mediální poradce, rezignoval na funkci šéfredaktora News of the World v roce 2007 kvůli aféře kolem odposlechu královské rodiny. Minulý týden byl zatčen kvůli svému souhlasu s podplácením policie za účelem získání odposlechů. Británie žádné nové zákony nepotřebuje, ale důslednější dodržování a také vymahatelnost současné legislativy ano. Tamní tisk má již překážek dost. Zavedení dalších by bylo katastrofou – oslepením veřejnosti ve jménu její ochrany.
