Frankfurter Allgemeine
Nezodpovědné mlčení
Několik týdnů se jen radili mezi sebou nebo mlčeli: funkcionáři, hlavy týmů, jezdci, lidé ze zázemí F1. Ti všichni by měli mít povědomí o své odpovědnosti. Už proto, že se denně pohybují v tak komplexním, náročném a drahém systému, jako je svět formule 1. V Bahrajnu si nedala dostaveníčko parta tupců. K samozřejmé věci, otázce lidských práv, je však nic nenapadlo. Podle bývalého šéfa Ferrari Jeana Todta se stav v Bahrajnu podobá chaosu na německých fotbalových stadionech.
Ba co hůř, Todt vzkazuje: „Zeptejte se lidí podél trati. Ti jsou spokojení.“ Velké sportovní akce jsou vždy částečně politické. V praxi se ale sport vždy zaklíná svou údajnou politickou neutralitou. V téže větě se ale funkcionáři domáhají uznání významu sportu a kážou o pozitivním působení na lidi. Možná se sport přeceňuje, ale sportovci by mohli svou sílu použít. Bude jim nasloucháno tam, kde jsou politici vyřízeni. Není třeba, aby Vettel absolvoval diplomatická studia. Stačí, když si bude vědom toho, že je občan, a dá to při různých příležitostech srozumitelně najevo. Z mlčení závodníků mohli Bahrajnci nabýt osudového dojmu, že sportovci z demokratických zemí se o fair play, toleranci a spravedlnost zajímají, jen když jde o ně.
The Guardian
Trocha zmatení
Kostkovaný prapor se zatřepotal, motory ztichly, trofeje jsou rozdány a cirkus jménem formule 1 si oddychl, sbalil se a opustil Bahrajn vstříc začátku evropské části sezony na okruhu v Barceloně. V katalánské metropoli nebudou barikády z hořících pneumatik, nebudou tam demonstrace s fotografiemi údajných obětí mučení, ba ani znepokojivé otázky o právu pořádat velkou cenu v atmosféře politického konfliktu. Nenechme se mýlit, Bernie Ecclestone i Jean Todt, na něž míří většina kritiky, vědí, že rámus nebude trvat dlouho.
Alespoň ne tam, kde se to počítá. Ostatně i ti, kteří hájí právo Bahrajnu na pořádání velké ceny, mají v mnohém pravdu. Kdo z nás skutečně tuší, jaká agenda ovládá protesty v ulicích? Skutečně chceme podporovat Vifák, hlavní opoziční stranu, která má 18 ze 40 křesel v dolní parlamentní komoře? Tito zástupci šíitské majority jsou bojovníky proti Nejvyšší radě žen, jež byla ustavena poté, co ženy v roce 2002 dostaly volební právo. Kvůli tlaku islamistických stran nebyla zvolena žádná, tak jich král šest jmenoval do horní komory. To je trocha morálního zmatení pro ty, kteří mají jasno. Ano, týmy i jezdci o víkendu strčili hlavy do písku. Problémy v Bahrajnu ale mají k černobílé daleko.
