Indický list The Economic Times upozorňuje na strukturální slabiny indické ekonomiky, zatímco britské Financial Times upozorňují právě na nebezpečí zklamaných očekávání. Čínský list China Daily hledí na Módího kriticky jako na produkt médií a velkých korporací.
ChinaDaily: Má Indie dobrou vládu?
Indie si zvolila novou vládu a nového lídra. Oživení ekonomiky a vytvoření pracovních míst pro mladé však nezávisí jen na vůdci a straně. Důležité je, zda základy indické ekonomiky jsou dost silné, aby ustály rychlý růst. Také záleží na tom, zda se rozvoj země dotkne všech vrstev společnosti. Těmto faktům však takzvaní ekonomičtí experti věnují málo pozornosti.
Raději vykreslili Módího jako všemocnou figuru schopnou změnit osud Indie, stejně jako změnil stát Gudžarát. Ten byl ukazován jako Eldorádo, v němž nic není špatně. Všichni začali přísahat na „gudžarátský model“ rozvoje. Zapomíná se však na několik věcí. Gudžarát byl jednou z nejlépe prosperujících provincií odjakživa. Přes svůj ekonomický úspěch si provincie vede bídně v indexu lidského rozvoje.
Ve srovnání OSN se umístil na 18. místě mezi 23 indickými provinciemi. A při prvním výpočtu indického Státního indexu hladu se umístil 13. mezi 17 srovnávanými provinciemi. Tři z deseti nejvíce znečištěných indických měst leží v Gudžarátu. Módího vláda nijak nekonala, když tamní průmysl okatě porušoval ekologické normy. Velká část Indů nicméně přijala Módího jako osobu, která dokáže změnit ekonomický a strategický osud země.
Otázka nicméně zní: Je Módí skutečně čaroděj? Nebo vděčí za svou velkolepou image médiím a velkým korporacím? Vzhledem k tomu, že agendu nové indické vlády budou určovat velké podniky (oplátkou za podporu Módího kandidatury), obchod bude hrát prim před geopolitikou. Nová vláda proto nemusí být pro indické obchodní partnery zdaleka tak špatnou zprávou jako pro indickou ekonomiku a společnost.
Financial Times: Indie vkládá důvěru do Módího
Desetiletá vláda Manmohana Singha byla potrestána za to, že dovolila ekonomickému růstu zpomalit a korupci eskalovat. Módí se postavil do role jediné životaschopné alternativy. Sociální politika vlády Indického národního kongresu selhala tváří v tvář stovkám milionů Indů, kteří chtějí silnice, elektřinu, práci a především příležitost. Polovina populace je mladší 26 let. Když nedostane šanci, pak se to, co mělo být demografickou dividendou, může stát sociální katastrofou.
Módímu se dostane možnosti jednobarevné vlády. Jeho kampaň chvílemi připomínala spíše kampaň prezidentskou než premiérskou. Jeho vítězství může být pro Indii bodem zvratu. Akcie vzrostly bezmála o pětinu hnány nadějemi, že Módí dokáže dostat zemi zpět k dvouciferným tempům růstu. Je tu ale několik závažných otázek a nejedno nebezpečí. Prvním je, že zklame. Očekávání, že Módí udělá s Indií to, co s Gudžarátem, jsou všudypřítomná. Jenže Indie je silně federalizovanou zemí a slovo z Dillí má omezenou sílu.
Neměli bychom si ale přát autoritativní figuru, která vládne podle momentálních vrtochů. Módí musí najít rovnováhu mezi rozhodností a sklony k demagogii, jichž si občas všímají i jeho přívrženci. Indii nejvíce prospěje vláda práva, nikoli vláda Módího. Premiér by měl využít své startovní idylky a popohnat potřebné reformy. Začít může změnami anachronických norem zatěžujících trh práce, které prakticky znemožňují, aby byl někdo propuštěn, čímž způsobují, že nikdo není přijímán.
The Economic Times: Velké firmy jsou chybný cíl
Kakofonii 16. voleb máme za sebou, a tak je čas se podívat na politicko-ekonomickou realitu, která utváří rámec pro fungování nové vlády. Ekonomika je pomalá a strukturálně slabá. Víc než 60 let po vyhlášení nezávislosti si jen menšina lidí může dovolit obstojný život. Indira Gándhíová volala po odstranění chudoby už ve volební kampani v roce 1971, ale zlepšení od té doby nastalo minimální a politický diskurz se stále zabývá jen jídlem zdarma a garancí pracovního místa na sto dní.
Možná dnešní systém a jeho instituce prostě nejsou schopny být katalyzátorem širší socioekonomické transformace. Vezměme si příklad centrální banky RBI. Přes její snahu povzbuzovat tvorbu kapitálu čelí země vážnému nedostatku investic a úspory domácností nesměřují do produktivních statků kvůli nedostupnosti finančních instrumentů a nefunkčnímu modelu bankovnictví, jejž RBI považuje za nedotknutelný.
V zemi nevznikají příležitosti a bohatství se asymetricky stěhuje k těm, kteří mají silnou kapitálovou bázi. To vyvolává nové politické tendence, které si berou za cíl velké firmy. Indie se zlobí. Právem.
Ale cílením zloby na velké společnosti a korporace se mnoho nevyřeší. Nevyřeší se investiční sucho ani rozpočtový deficit. Nevyřeší se tím nedostatek konkurenceschopnosti indických malých a středních podniků, nevytvoří se tím pracovní místa pro dvanáct milionů mladých lidí, kteří každý rok přijdou na indický trh práce. Je třeba uzdravit ekonomiku. Proč činit velké firmy odpovědnými za systém, který je sám zkorumpovaný a zkompromitovaný?
