Názory odjinud: Násilnosti v Anglii. Kdo za to může?

anaglická policie

anaglická policie

Londýn a další anglická města zažívají největší pouliční nepokoje od poloviny osmdesátých let. Svým rozsahem a mírou agresivity zaskočily policii, politiky i britskou veřejnost. Komentátoři z neutěšeného stavu ulic viní policii i výtržníky vesměs stejným dílem. Podíl moderních technologií relativizuje komentář BBC, Al-Džazíra varuje před přehlížením politického rozměru událostí.

BBC

Technologie v londýnské vřavě

Mnozí politici, komentátoři a policisté tvrdí, že nemalý podíl na současném dění mají Twitter a BlackBerry Messenger. Jistě, našli se tací, kteří se rozhodli zaznamenat řádění mobilními telefony, a další byli natolik pošetilí, že na internet pověsili obrázky sebe samotných, hrdě pózujících s vyrabovanou kořistí. Objevily se i návrhy, kde se má zahájit další útok, což vedlo komisaře metropolitní policie Steva Kavanagha k prohlášení, že zvažuje zatýkání uživatelů Twitteru podněcujících k násilnostem. Problém je v tom, že některé novinové přepisy tweetů nebyly citovány správně či úplně. Kdo si dá práci s jejich ověřováním, zjistí, že v nich zdaleka není tolik krvežíznivosti jako v přepisech uvedených v Daily Mail.

V případě služby BlackBerry Messenger jde o uzavřený systém, takže policie bude obtížněji zjišťovat, v jakém rozsahu se v systému plánovaly útoky na další cíle. Výrobce telefonů BlackBerry však vydal prohlášení, že bude s úřady spolupracovat. Vyšetřovatele bude nejvíce zajímat mobilizační potenciál takto šířených informací u váhajících příjemců. Policie by se však měla zabývat spíše vlastní schopností reagovat. Už zpráva hodnotící nepokoje při summitu G20 v roce 2009 uvádí, že „komunikace protestujících se soustředila na monitoring pohybu policie a byla mnohem sofistikovanější než na straně ozbrojených složek“.

Frankfurter Allgemeine

Británie v plamenech

Většina Britů je aktuálním děním ve velkých městech šokována. Násilí a agresivitu v takovém rozsahu nepamatují desetiletí. Zaskočena je očividně i policie. Zjevně z míry vyvedený premiér navýšil počet ozbrojených mužů zákona v ulicích o deset tisíc, což jen odhaluje, jak špatně hrotící se situaci vyhodnotilo policejní vedení. Svolání krizového štábu a zvláštní schůze parlamentu potvrzují mimořádnost těchto dní. Na pranýři by však neměla být jen policie. Patří tam i vagabundi, kteří rozšířili násilí do měst, slibují odplatu policii a pasou se na zoufalství vystrašených a řáděním postižených občanů. Jistě se zase objeví tradiční hesla o nezaměstnanosti mladých, sociálním vyloučení a nedostatku perspektiv, jako vždy, když mládež ukáže svou připravenost ničit a pohrdat autoritou státu.

A za hlavního viníka bude pravděpodobně označena vláda kvůli úsporné politice. Tristní sociální poměry však nejsou ospravedlněním pro bezpráví. Policie nemůže přenechat ulice výtržníkům. Politici, kteří za ozbrojené složky nesou odpovědnost, si musejí rozmyslet, zda je vlídný postup policie výrazem její modernosti, nebo pozvánkou k brutální pouliční kriminalitě.

Aljazeera

Protesty nejsou „bezduché“

Občanské nepokoje nemívají nikdy jeden výklad. Z pařížských zlodějů se po pádu Bastily stali revolucionáři, jindy se z revolucionářů stanou zloději. Co se zatím dá říci o násilí v Anglii? Především nelze tvrdit, že jde o „bezduché násilí“, které nemá nic společného s politikou. Sociální sítě napomohly tomu, že lidé z nejspodnějších vrstev, znepokojení chystanou fiskální skoupostí, rychle našli spojence s podobnými obavami. Pokud politici a analytici budou dění vykládat jako dosud, tedy tak, jak se hodí jejich agendám, zadělávají jen na hlubší problémy.

Policie například už teď volá po navýšení rozpočtu, což je v jistém ohledu navýsost politické téma. Hlavní bolestí je však nezaměstnanost mladých. Přitom se již škrtalo v podpůrných sociálních programech, státní vzdělávání v chudých oblastech je na otřesně špatné úrovni a rozdíly v životním standardu dosáhly alarmujících výšin. To vše jsou následky politických rozhodnutí. Titíž politici nyní odsuzují „bezduché násilí“. Měli by vědět, že jejich politika vedla k této katastrofě, ale nevědí. Kdo je tu vlastně „bezduchý“?