Střední vrstva v Německu oslabuje, zjistil rozsáhlý výzkum Nadace Bertelsmann prováděný ve spolupráci s organizací nejrozvinutějších zemí světa OECD. Podle zjištění výzkumníků se počet lidí patřících ke střední příjmové skupině v Německu za posledních dvacet pět let snížil ze 70 na 64 procent. Naopak na deset procent vzrostl počet lidí trpících příjmovou chudobou. A 18 procent lidí je příjmovou chudobou bezprostředně ohroženo.
Zajímavé je, jak se v posledních dvou letech na pohybu příjmových skupin v Německu podílela covidová pandemie, kvůli níž řada lidí skončila na kurzarbeitu nebo musela zavřít své podnikání. Studie ukazuje, že narostl počet chudých asi o pět procent, do střední třídy se ale také propadla asi osmina těch nejbohatších.
Mileniálové to mají těžší
Němečtí výzkumníci vycházeli z mezinárodně uznávané metodiky, podle níž jsou za chudé považováni lidé, kteří mají disponibilní příjem menší než 50 procent příjmového mediánu v dané zemi. Do 75 procent tohoto mediánu jde o lidi ohrožené chudobou, od 75 procent do 200 procent mediánového příjmu se jedná o střední třídu (nižší, střední, vyšší). Nad hranicí dvojnásobku mediánu jsou už vysokopříjmové skupiny. V Německu to konkrétně znamená, že samostatně žijící lidé ve střední třídě berou mezi 1500 až 4000 eur čistého měsíčně, u rodiny se dvěma dětmi jsou to tři tisíce až osm tisíc eur čistého za měsíc. Lidé nad touto hranicí jsou už považováni za bohatou vrstvu.
Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy
Demokracii drží silná střední třída, tvrdí tradiční politologická poučka. Čím silnější, tím pevnější je demokracie. Populární francouzský ekonom Thomas Piketty ve své knize Ekonomika nerovnosti dokládá, že střední třída v evropských zemích dlouhodobě oslabuje, naopak roste rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími, kterých na rozdíl od úzké skupiny bohatých přibývá. Průzkum Bertelsmannu tento trend potvrdil i v Německu: jakkoliv situace není nijak dramatická, k ředění střední střídy pomalu, ale jistě dochází.
Výzkum přesně zachytil rozdíly mezi generacemi. Zatímco generace porodního boomu, takzvaní baby boomers (začátek 60. let minulého století) vstupovala do života na úrovni střední třídy snadněji, mileniálové (narození od poloviny 80. do poloviny 90. let) to tak jednoduché nemají. Mileniálové jsou na začátku kariéry ve střední vrstvě z 61 procent, jejich předchůdci z časů velké porodnosti v ní byli ze 71 procent.
Očekávatelný rozdíl mezi bývalými západními a východními zeměmi Německa se potvrdil jen napůl. V bývalých východních zemích tvoří střední vrstva méně než 60 procent obyvatel, ale až na Braniborsko (67 procent) a Sasko (66 procent), kde je soudržnost společnosti ve střední třídě obrovská. Nejnižší podíl střední třídy je v nejmenších Brémách (54 procent).
Magistr – vstupní minimum
Průzkum si všímal i vzdělání lidí. Téměř 60 procent lidí, kteří se svými čistými příjmy do střední vrstvy kvalifikovali, má minimálně střední vzdělání s maturitou. Stále častěji je ale potřeba, aby lidé, kteří chtějí mít ekonomický standard střední vrstvy, vystudovali vysokou školu. „Zejména u mladší generace lidí mezi 25 až 35 lety je magisterský titul nebo ukončené vysokoškolské vzdělání jiného typu nutné k tomu, aby se mohli stát součástí střední vrstvy,“ píše se ve výzkumné zprávě.
Lidé s maturitou mají k získání příjmů na úrovni střední vrstvy o čtvrtinu menší šance než na začátku 90. let minulého století, tvrdí výzkumníci. Stále těžší je vstup do střední vrstvy pro přistěhovalce, jejichž šance na život na úrovni střední vrstvy poklesla o několik procentních bodů. Výzkumníci to vysvětlují stále menší tolerancí německé společnosti k cizincům, kteří stále častěji pocházejí ze Střední Asie nebo z Afriky, zatímco v minulosti přicházeli z Balkánu, Itálie, Turecka nebo ze Španělska.
Studie přináší i mezinárodní srovnání. Německo je mírně nad průměrem zemí OECD. Mezi nimi má nejužší střední třídu Mexiko (48 procent) a USA. Nejsilnější střed vykazuje Slovensko (71), Norsko, ale i Česko (70 procent).
Autor je redaktor týdeníku Euro
