Co chystají nástupci Merkelové: zvýšení mezd, digitalizaci i pokračování Nord Streamu 2

Německo se potýká s nejvyšší inflací za téměř třicet let a další vlnou pandemie.

Německo se potýká s nejvyšší inflací za téměř třicet let a další vlnou pandemie. Zdroj: profimedia.cz

Zvýšení minimální mzdy o čtvrtinu, masivní investice do digitalizace a dekarbonizace či vyšší výdaje za výzkum. To vše plánuje nová spolková vláda, kterou povede Olaf Scholz z SPD (na snímku uprostřed).
Budoucí spolkový kancléř Olaf Scholz
3
Fotogalerie
Lukáš Vojáček

Jmenování nové německé vlády, kterou už s jistotou povede sociální demokrat Olaf Scholz, se očekává během pár dnů. „Zásadní změnu představuje především to, že koalice přichází s komplexní strategií dekarbonizace a digitalizace ekonomiky, státní správy a veřejných služeb,“ říká expert na Německo z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově Vladimír Handl. To může podle něj znamenat skvělou obchodní příležitost i pro Česko. 

„Německé firmy mohou táhnout své české partnery po této modernizační trajektorii – náš stát ale bude muset pružně rekvalifikovat pracovníky, kteří při této dynamice budou muset z podniků odejít,“ upozorňuje Handl.

S dekarbonizací německého hospodářství bude spojen i masivní nárůst investic například do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie stejně jako zvýšení výdajů na výzkum a vývoj z 3,2 na 3,5 procenta HDP.

„Trojkoalice chce, aby se Německo stalo hlavním trhem pro elektromobilitu, a hodlá vyrobit kolem patnácti milionů elektroaut do roku 2030. Toto se samozřejmě projeví i v dodavatelských řetězcích, jejichž je ČR jednou z hlavních součástí,“ doplňuje Tereza Novotná, politoložka ze Svobodné univerzity Berlín. „Německo má být prostě fit pro 21. století a globální konkurenci,“ shrnuje Handl.

Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?

Video placeholder
• Videohub

Převážně levicová koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP) se také dohodla na výrazném zvýšení minimální mzdy o 25 procent na dvanáct eur, zhruba 300 korun, za hodinu. To by mělo zlepšit ekonomickou situaci až deseti milionů obyvatel s nejnižšími příjmy.

Podle serveru CNBC se dá očekávat, že nový kabinet se rovněž bude důsledněji snažit plnit finanční závazky vůči Severoatlantické alianci. Německo podobně jako Česká republika patří k zemím, které nepřispívají do společného rozpočtu NATO doporučená dvě procenta svého HDP. Letos Němci vydají na obranu necelých padesát miliard eur, tedy kolem 1,5 procenta HDP.

Kde vzít peníze

Velkou neznámou zůstává, jak chce Scholzova vláda zmíněné investice financovat. Spolkovou republiku totiž přebírá v kritické chvíli, kdy je státní rozpočet zatížen největším schodkem v historii, inflace je nejvyšší za bezmála tři desítky let a přibývá přes padesát tisíc pozitivně testovaných osob na covid-19 denně.     

Spolkové ministerstvo financí povede předseda FDP Christian Lindner, známý zastánce rozpočtové odpovědnosti. Stát se navíc může na základě koaliční dohody dále zadlužovat jen do roku 2023, poté má být obnovena pozastavená dluhová brzda. 

Odborníci v tom ovšem nespatřují nepřekonatelnou překážku. „Klíčové pro proces modernizace budou pobídky pro soukromý sektor. Asi osmdesát procent všech investic v Německu je soukromých, nikoli státních,“ vysvětluje Handl. 

„I Lindner chápe, že se Německo musí zaprvé proinvestovat do modernizace a zadruhé musí podrobit státní správu, plánovací a schvalovací procesy radikální fitness kúře, která stát zeštíhlí, zjednoduší a zpružní nezbytné procesy a postaví jej do role pomocníka, nikoli brzdy iniciativ,“ dodává Handl. „Šéf FDP se také zatím zdá být flexibilnější, než byl před volbami,“ souhlasí Novotná.

Spory o ruský plyn

Koaliční dohoda příští německé vlády mlčí též o některých důležitých celoevropských tématech jako je třeba kontroverzní ruský plynovod Nord Stream 2, jehož výstavbu kabinet Angely Merkelové (CDU) prosazoval.

„To velmi pravděpodobně znamená, že koalice v této věci není jednotná. SPD patří spíše k podporovatelům projektu, zatímco Zelení jej dříve ostře kritizovali jako zrádný Putinův plán,“ míní ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Zdeněk Beránek. 

Vztahy s Ruskem by tak mohla zkomplikovat skutečnost, že na ministerstvo zahraničí míří šéfka Zelených Annalena Baerbocková, velká kritička Kremlu. Scholzova vláda ovšem zároveň počítá se zemním plynem v roli přechodového paliva až do roku 2045. 

„Proto odhaduji, že kabinet nebude chtít projekt v této fázi zastavit. Bude nicméně připraven dostát slibům, které vůči Ukrajině a USA v létě učinila vláda Merkelové. Pokud tedy Rusko zneužije plynovod k politickým cílům, Německo zareaguje na národní a unijní úrovni,“ myslí si Beránek. Spuštění plynovodu má být současně vykoupeno užší energetickou spoluprací s Ukrajinou.  

Kdo zasedne v nové spolkové vládě

  • Olaf Scholz (SPD) – spolkový kancléř
  • Christian Lindner (FDP) – ministr financí
  • Robert Habeck (Zelení) – ministr pro hospodářství, klima a energetiku
  • Annalena Baerbocková (Zelení) – ministryně zahraničí
  • Marco Buschmann (FDP) – ministr spravedlnosti
  • Cem Özdemir (Zelení) – ministr zemědělství
  • Steffi Lemkeová (Zelení) – ministryně životního prostředí
  • Anne Spiegelová (Zelení) – ministryně pro rodinu
  • Volker Wissing (FDP) – ministr dopravy
  • Bettina Starková-Watzingerová (FDP) – ministryně školství

*SPD své kandidáty na ministry neoznámila údajně kvůli sporům o to, který člen strany převezme klíčový post ministra zdravotnictví