Německem prolétla zpráva, která by nás měla zajímat. Německo odmítá zvětšovat rozpočet EU. Angela Merkelová trvá na tom, aby se v Bruselu hospodařilo s jedním procentem unijního HDP, zatímco většina vlád počítala s 1,1 procenta. Na tom se při dohadování finančního rámce na roky 2021 až 2027 dohodly Evropská komise a část Evropského parlamentu.
Německá vláda ovšem mění svou strategii danou i slibem v programovém prohlášení, v němž se praví, že Berlín je připraven do bruselské pokladny přisypat peníze. Důvod změny je jasný: pokles německé ekonomiky a obrovské investice do klimatické agendy. Navíc je tu výpadek britského příspěvku do rozpočtu, který činí 7,4 miliardy eur ročně. I při zachování jednoprocentní výše rozpočtu budou Němci po odchodu Britů z EU platit do unijní kasy o 1,5 miliardy ročně víc než teď. A to už dnes platí každý rok 12,8 miliardy eur, tedy zhruba 340 miliard korun.
Co to znamená, je jasné. Bude méně peněz na všechno. Bude se tvrdě tlačit na snížení dotací v kohezní i zemědělské politice. Je ohrožen trojnásobný růst peněz na program Erasmus i další mimořádné investice.
Že si český kabinet jaksi nevšiml klimatického balíku, kterým se Německo přihlásilo k novému světovému trendu, moc nepřekvapuje už vzhledem k absenci vládních ekologických cílů. Že ale přehlédneme i tak zásadní informaci, jako je německý plán snížit rozpočet EU, je na pováženou.
Němci už nebudou sypat do unie plnými hrstmi a budou se víc starat o sebe. Babišova vláda s tím při jednáních o rozpočtu EU musí počítat a přizpůsobit tomu i rozpočty místní. A hlavně se strukturálně připravit na to, že v příštím rozpočtu od roku 2028 už budeme mezi čistými plátci, nikoli příjemci jako dosud. Bude přece líp!
