Nepříjemné překvapení

Firmy, které letos nezačnou řešit zaměstnávání osob se zdravotním postižením či náhradní plnění s prověřenými dodavateli z chráněného trhu práce, čeká nevítaná daň

Lednová změna zákona o zaměstnanosti výrazně omezila zneužívání státní podpory pro firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením (OZP). Díky tomu lze očekávat, že ze systému chráněného trhu práce (tedy u 50 procent zaměstnavatelů OZP) v průběhu roku 2012 vypadne řada „podnikavců“, kteří mají své podnikání nastaveno na příspěvcích na podporu zaměstnávání OZP a přefakturacích spojených s náhradním plněním na komodity, jež nevyrábějí nebo na služby, které neposkytují.
Se změnou zákona může chráněný trh práce poskytnout náhradní plnění v omezené míře. Proč k tomu došlo? Česká a Slovenská republika jsou jediné země v EU, které umožňují „vykoupení se“ formou náhradního plnění za nezaměstnávání OZP. Před změnou zákona na trhu působila řada pofidérních firem, které zaměstnávaly OZP jen tzv. naoko a obchodovaly specializované služby či komodity například z východní Asie. Na daném obchodování by nemuselo být nic špatného. Jen by to nesměla být přefakturace od jiných subjektů vykazovaná jako práce zdravotně postižených a obchodovaná v režimu náhradního plnění.

Konec zlatých časů

Do konce roku 2011 většina firem z běžného trhu práce zaměstnávání zdravotně postižených a náhradní plnění nijak aktivně neřešila. Věděla, že náhradní plnění má pokryto například formou dodávky kancelářských potřeb, ochranných pracovních pomůcek či hygienických potřeb. Nikoho příliš nezajímalo, zda za danou dodávkou výrobků skutečně stojí práce zdravotně postižených osob. Firmy běžně podmiňovali uzavřením dodavatelských smluv na cokoli tím, že určité procento bude „nějak vyřešeno“ v režimu náhradního plnění.
Nyní byl nastaven nový limit náhradního plnění, jenž stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout své výrobky či služby všem odběratelům. Jedná se o 36násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Po změně zákona je také nově na straně dodavatele, tedy pouze na straně skutečného zaměstnavatele více než 50 procent OZP, komu bude náhradní plnění a v jaké výši poskytovat. Každý zaměstnavatel OZP má možnost nechat si takzvaně vymezit chráněné pracovní místo a na toto místo pobírat nárokově měsíční příspěvek v maximální výši 8000 korun. Nově musí příspěvek tvořit minimálně 75 procent mzdových nákladů. Do konce loňského roku tento příspěvek mohl tvořit až 100 procent mzdových nákladů. Tento příspěvek je jakousi kompenzací za menší výkonnost zaměstnanců, kteří by na běžném trhu práce pravděpodobně nenašli uplatnění.

Kde najít sociální firmu

Do konce letošního června navíc platí tzv. přechodné období. Do tohoto termínu musejí všichni zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením, kteří chtějí čerpat zákonem dané nárokové příspěvky, požádat o vymezení chráněných míst pro své zaměstnance. Pokud nebudou takové subjekty schopny jednoznačně prokázat, kde a v jakém prostředí své OZP zaměstnávají, nemusejí následně splnit povinný padesátiprocentní podíl OZP a mohou přestat existovat. Nově nejsou také do průměrných přepočtených stavů započítány těžce zdravotně postižené osoby třikrát, ale pouze jednou. Případné přijetí nových zdravotně postižených zaměstnanců nemá vliv na objem v rámci náhradního plnění v daném kalendářním roce. Zákon od ledna také neumožňuje najímat OZP přes tzv. agenturní zaměstnávání, které bylo například v průmyslové výrobě hojně využíváno.
Aby firmy předešly negativnímu zjištění na počátku roku 2013, že jim náhradní plnění pro rok 2012 nebylo poskytnuto vůbec nebo pouze v minimálním objemu, doporučujeme sjednání smluvního závazku s prověřenou sociální firmou, která by jim umožnila získat garanci na předem sjednaný objem spolupráce.
Kde tyto firmy hledat? Ideální formou je danou firmu navštívit a osobně si ji prověřit. Další možností je využít portálu www.pracepostizenych.cz, který prezentuje a obchoduje prověřené dodavatele z chráněného trhu práce a držitele ochranné známky Práce postižených, která je od roku 2010 součástí Národní politiky kvality. Od nového roku služeb tohoto portálu, který provozuje náš nadační fond, začali využívat například Všeobecná zdravotní pojišťovna, ICZ, Sdružení automobilového průmyslu, Fakultní nemocnice Ostrava a mnoho dalších. Další možností je také kontaktovat úřad práce, pod který daný zaměstnavatel OZP spadá.

Nedokonalá kontrola

Díky tomu, že se změnou zákona nevstoupil v platnost centrální registr náhradního plnění, nelze dosáhnout řádné kontroly propojených subjektů. A to jak na chráněném, tak i na otevřeném trhu práce. Zákon dal sice úřadům práce pravomoci při kontrole zaměstnávání zdravotně postižených, úřad ale nezískal možnost používat jednoduché kontrolní mechanismy. Kontroly tak závisí na práci jednotlivých pracovníků z úřadu práce. Nenastoupily IT technologie, které by umožnily, aby se všude kontrolovalo podle stejných pravidel a pokud možno on-line.
Od nového roku bohužel existují časté mystifikace z řad spekulantů, kteří začali dokonce napadat fakta od férových zaměstnavatelů OZP. Zpravidla hovoří o tom, že byl zákon napaden u ústavního soudu, že mohou stále neomezeně nabídnout náhradní plnění apod. > Zástupci firem těmto podvodníkům často důvěřují. Když ale spekulant své podnikání například ukončí hned po první kontrole úřadu práce, není kde se dovolat nápravy. Díky tomu se může stát to, že faktury, které firma uplatní v režimu náhradního plnění, náhradním plněním ve skutečnosti nebudou a kontrola úřadu práce vyměří danému subjektu odvod za nesplnění povinného podílu OZP.