Schmalz je totiž aktivní v politice, je pražským zastupitelem ODS a jeho angažmá u občanských demokratů bylo zřejmě hlavním důvodem, proč ve firmě ČEZ skončil. Tyto politické souvislosti jsou specifické a přímo se netýkají nikoho dalšího z vedení energetické firmy.
Server motejlek.com již dříve napsal, že už za samotným odchodem Martina Romana byl tlak „kmotrovské lobby“ v ODS na odvolání Vladimíra Schmalze z vedení ČEZ, ke kterému se připojil i premiér Petr Nečas a jemuž se Roman nechtěl podvolit. Podle informací deníku E15 sice rozhodně nešlo o hlavní důvod Romanova přesunu do čela dozorčí rady, ale žádosti o odvolání Schmalze z politických kruhů skutečně přicházely.
Není tedy překvapivé, že právě Schmalz se nyní dohodl s Benešem na odchodu. Tím spíše, že samostatný úsek fúzí a akvizic už ztrácí smysl, protože se ČEZ přestal orientovat na přebírání zahraničních společností. I Benešovo vedení firmy se ale hlásí ke stanovisku, že zahraniční akvizice byly úspěšné.
Politické souvislosti jsou vcelku jasné: Občanští demokraté dodnes čelí napětí mezi znesvářenými křídly, které se silně projevuje zvláště v pražské metropoli. Schmalz má blízko k současnému pražskému
primátoru Bohuslavu Svobodovi, v Poslanecké sněmovně však stranu zastupují spíše lidé z okruhu bývalého vedení radnice a pražské ODS.
A není pochyb o tom, že podporu poslanců ODS potřebuje i premiér, který navíc musí čelit ostrým koaličním sporům. Z toho logicky vyplývá, že sám Nečas musel být některými občanskými demokraty vyzýván k tomu, aby Schmalzovi přistřihl křídla.
Na druhé straně samozřejmě zaznívá i interpretace, podle níž sám Schmalz symbolizoval propojení byznysu a politiky, což leckomu v ODS také mohlo vadit. A koneckonců tím nemuseli být nadšeni ani v ČEZ. O propojení manažerů ČEZ s politikou se sice dlouhodobě spekuluje, ale Schmalzův model otevřeného angažmá ve firmě a politice byl bezpochyby pro mnohé až „příliš transparentní“.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
