Ondřej Malý: Dobře placení úředníci odvádějí lepší práci

Tisková konference po jednání vlády (29. 12. 2021): Zleva Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS) a Vlastimil Válek (TOP 09)

Tisková konference po jednání vlády (29. 12. 2021): Zleva Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS) a Vlastimil Válek (TOP 09) Zdroj: ČTK / Deml Ondřej

Fiala a spol. vysvětlují: Nová opatření v boji s covidem a proč učitelé dostanou jen drobné?
Tisková konference po jednání vlády (29. 12. 2021): Zleva Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS) a Vlastimil Válek (TOP 09)
Fialova vláda úřadovala: Seškrtané zvýšení platů a návrat testů do firem
4
Fotogalerie

To, že před volbami nedopadlo zmražení platu politiků, které si odhlasovali poslanci, byla dobrá zpráva. Bohužel to asi projde letos, protože vláda považovala za nutné se tomu věnovat na svém posledním letošním zasedání.

Je to škoda, protože systém, který si odhlasovali poslanci a senátoři ještě před pandemií, je dobrý, protože je automatický. Zvyšují se jim peníze tím víc, čím víc rostou mzdy v soukromém sektoru v průměru v ekonomice. Tedy pokud dělají dobrou politiku a lidé mají víc peněz, i oni mají víc peněz. Což je spravedlivé.

Bohužel, nekonečné tlachání o platech politiků (a dalších vysokých představitelů státní moci, jejichž plat upravuje stejný zákon) nepřestane a debaty o nich budou dále zabírat čas, který by bylo možné využít k projednávání něčeho smysluplného. Současná vláda má pocit, že voliči, jejichž mzda reálně letos rostla - i když ne tolik, jako v předchozích letech - ocení “solidaritu”. 

Je to samozřejmě nesmysl. Voliči nejvíc ocení, když politici řeší reálné problémy, se kterými je do poslanecké sněmovny poslali, a není důvod, proč by za to neměli mít dobrý plat. Ten zvláště u vysokých představitelů v exekutivě zase takové terno není, český ministr bere podobné peníze, jako střední management v nadnárodní korporaci. Prostředky vynakládané na platy ústavních činitelů a dalších vysokých představitelů státu jsou navíc v rozsahu výdajů v podstatě zanedbatelné.

Mnohem horší ale je, že vláda se rozhodla zmrazit platy i ostatních zaměstnanců veřejné sféry až na výjimky, jako jsou lékaři, hasiči, policisté nebo učitelé. Celá řada zaměstnanců placených z veřejných peněz - což jsou třeba kuchařky ve školních jídelnách, knihovnice, uvaděčky v divadlech nebo úředníci na ministerstvech i v samosprávách, zůstane tabulkově na úrovni roku 2020. 

Důvodem je, že si to „rozpočet nemůže dovolit”. To samozřejmě není pravda. Rozpočet je politický nástroj, kterým vláda vyjadřuje své priority. A prioritou části současné vlády bylo předloni spolu s hnutím ANO zrušit superhrubou mzdu, což snížilo výrazně daňové zatížení především vysokopříjmovým zaměstnancům a zdecimovalo příjmovou stránku rozpočtu o asi osmdesát miliard. Současnou politickou prioritu „snižování schodku” nyní odnesou nejvíc zaměstnanci veřejného sektoru, jejichž reálné platy vzhledem k vysoké současné inflaci významně poklesnou. 

Politici si tím podřezávají navíc větev i sami pod sebou. Příští rok je čeká české předsednictví, na které je potřeba na ministerstvech i na dalších úřadech kvalitní aparát, který bude schopen připravovat podklady, hlídat české priority a na pracovní úrovni dojednávat kompromisy, které se poté na politické úrovni potvrdí. Noví pánové a vládci českého úřednictva, kteří se právě rozkoukávají na ministerstvech, to bez kvalitních lidí nezvládnou. 

Bylo by fajn, aby si uvědomili, že úředníci pod nimi budou právě ti lidé, kteří budou reálně pracovat na tom, aby se jejich volební priority promítly do nějaké praktické podoby. A stejně jako v soukromé sféře i v té veřejné dobře placení lidé odvádějí lepší práci než špatně placení lidé. Jak uvedl ekonom Libor Dušek z právnické fakulty Univerzity Karlovy, veřejná sféra platí hůř než soukromá hlavně své nejlepší zaměstnance. Je to vidět i z informačního systému o průměrném výdělku - lidé s vysokoškolským vzděláním v nepodnikatelské sféře mají v průměru necelých 53 tisíc korun a v podnikatelské skoro 61 tisíc. Stát právě lidi s vyšším vzděláním poptává více, než soukromá sféra. A najmout dobré lidi na ministerstva a další ústřední úřady státní správy nebude jednoduché.

Vláda má navíc velký dluh i k samosprávám od krajů dolů. Zatímco platy politiků řídí výše zmíněný automat, pokud se do toho poslanci zrovna nemají tendenci vrtat, odměňování asi šedesáti tisíc představitelů samospráv od pražského primátora až po zastupitele té nejmenší obce je zcela závislé na libovůli vlády. Odměňování komunálních politiků se pohnulo vzhůru naposledy pro rok 2020. 

Babišova vláda nechala rozhodnutí na nově vzniklou, ale protože příslušná novela nařízení vlády nebyla na programu pro středeční hlasování, je pravděpodobné, že starostům a radním, kteří se věnují práci pro obec či kraj na plný úvazek či jako neuvolnění zastupitelé se nezvednou odměny už třetí rok v řadě. Na to, že ve vládě zasedá strana, která má “starostové” ve svém názvu a další dvě partaje, které mají významné zastoupení na českých a moravských radnicích a obecních úřadech, je to nepochopitelné opomenutí.

Demokracie není levná, ale pokud má fungovat, musíme své demokraticky zvolené představitele dokázat slušně zaplatit a dát jim k dispozici kvalitní a dobře zaplacený aparát, který bude schopný realizovat jejich politické priority. Ideální by bylo navázat všechny platy ve veřejné sféře na růst mezd v soukromém sektoru, což by odpovídalo tomu, co je úkolem státu a jeho aparátu, tedy vytvořit takové podmínky, aby se lidem dařilo lépe. A zamezilo by to politickým tahanicím o to, jak moc přidávat či nepřidávat zaměstnancům placeným z veřejných rozpočtů, jejichž práce nemá o nic menší hodnotu, než práce zaměstnanců soukromých firem a je pro rozvoj celé společnosti neméně důležitá.