Vláda se dnes zabývala otázkou výše platů vojáků, policistů, hasičů a dalších zaměstnanců státu. Zatímco platy ústavních činitelů se Fialův kabinet rozhodl zmrazit, vojákům, policistům i hasičům platy příští rok vzrostou o 700 korun. Je to ale méně, než o kolik platy v armádě a dalších složkách původním rozhodnutím zvyšovala předchozí vláda. Vláda také od 1. ledna pozastavuje vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potvrdila, že vláda dnes schválila nárůst platů vojáků v příštím roce o 700 korun. Minulá vláda schválila růst o 1000 korun, nový kabinet Petra Fialy (ODS) ale dal najevo, že s plošným zvýšením platů ve státní sféře nesouhlasí a rozhodnutí změní.
„Jsem ráda, že se to takhle povedlo a že vojáci, kteří pomáhají s pandemií a dalším, budou mít valorizaci alespoň na částce 700 korun,“ řekla Černochová.
Stejně, tedy o 700 korun, od ledna vzrostou také platy policistů, hasičů a celníků.
V listopadu vláda Andreje Babiše (ANO) schválila dvě nařízení, která zvyšovala od 1. ledna platy vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů o 1000 korun. Zároveň jeho kabinet zvýšil plošně platy v jiných oborech státní sféry o 1400 korun. Nová vláda avizovala, že rozhodnutí změní.
Ústupek rozpočtovému provizoriu
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s Černochovou vládě navrhli, aby byla listopadová vládní nařízení zrušena a nová vláda zvýšila platy o 700 korun. „V souvislosti s přípravou rozpočtového provizoria na rok 2022 a s cílem nalezení úspor rozpočtových prostředků ve státním rozpočtu se navrhuje zvýšení služebních tarifů pro vojáky z povolání od 1. ledna 2022 o jednotnou částku 700 korun pro vojenské hodnosti svobodník až armádní generál,“ píše se ve vládním materiálu ke změně platů vojáků. Jako důvod nižšího růstu dokument uvádí to, že dosud nebyl schválen státní rozpočet a Česko v prvních měsících příštího roku čeká rozpočtové provizorium.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
Voják s hodností svobodník by měl příští rok mít základní tarif 27 550 korun, rotmistr 37 400 a poručík 40 260 korun. U bezpečnostních sborů, mezi něž patří policie, hasiči, celníci nebo vězeňská služba, tarif záleží na době praxe a na tarifní třídě. Dostávat by tak nově měli podle svého zařazení od 19 910 do 62 220 korun. Někteří příslušníci bezpečnostních sborů mají tarify navíc navýšeny o deset procent.
Platy se budou příští rok zvyšovat také v sociálních službách, a to o 700 korun. Platy zdravotníků by měly vzrůst o šest procent a platy pedagogických pracovníků o dvě procenta.
Platy státních úředníků neporostou
Vláda dnes také rozhodla zmrazit platy státním úředníkům, o čemž informoval vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Týká se to třeba úředníků na ministerstvech nebo ve finanční správě.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se vláda rozhodla na jeden rok zmrazit platy všem ústavním činitelům. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje příslušnou novelu zákona.
Odbory rozhodnutí vlády zmrazit platy ve státní službě považují za výsměch desítkám tisíc státních zaměstnanců a zaměstnankyň i úředníků územních samosprávných celků.
„To je pokles platů zaměstnanců státu, protože pokud inflace bude šest procent, což se předpokládá a na počátku roku ještě vyšší, tak těmto zaměstnancům klesne životní úroveň,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středula.
Odborový svaz státních orgánů a organizací (OSSOO) poukazuje na to, že právě státní zaměstnanci se během pandemie mimo jiné podíleli na vyplácení všech kompenzací, krizového ošetřovného nebo trasování nakažených osob a jejich platy teď reálně klesnou. Přitom i na ně dopadá inflace, zvyšování cen energií a další aktuální ekonomické problémy, podotýkají odbory.
Předseda OSSOO Pavel Bednář i Středula kritizují vládu také za to, že s nimi o zmrazení platů nejednala. „Ačkoli vláda na ministerstvech již chystá místa pro své lidi, což pochopitelně rozpočtové náklady přinese, na lidech, na kterých celá státní správa stojí, a kteří často nemají ani 30 tisíc korun hrubého, chce ale šetřit,“ uvedl Bednář. Podle Středuly tím vláda porušila zákoník práce. Do budoucna doufá, že vláda povede dialog, jak avizovala.
Končí vyplácení části příspěvků z Antiviru
Vláda od 1. ledna pozastavuje vyplácení příspěvku B z programu Antivirus, doplatí podporu za listopad a prosinec. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Kabinet bude vyhodnocovat, zda v současné situaci jde o efektivní nástroj pomoci. Pokud by bylo s ohledem na novou variantu koronaviru omikron nutné podporu zavést, vláda se podle Jurečky může k debatě o obnovení programu Antivirus B vrátit. V současné chvíli ale jeho pokračování neplánuje. Bude se naopak snažit, aby Evropská komise co nejdříve schválila program kurzarbeit. „Nenecháváme nikoho na holičkách, pamatujeme na pomoc firem, ale musí být efektivní, smysluplná a cílená,“ řekl Jurečka.
Program Antivirus B má bránit propouštění. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin dorovnává 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Minulá vláda schválila, že příspěvek budou firmy moci čerpat od začátku listopadu do konce února.
Vyúčtování za listopad v rámci Antiviru B podalo podle materiálu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zatím 2128 zaměstnavatelů, nárokují si 141,9 milionu korun. Nejvíce prostředků žádají firmy z pohostinství, a to 34,4 milionu korun, výrobci motorových vozidel si nárokují 20,3 milionu korun, zaměstnavatelé z odvětví ubytovacích provozů požadují 14,1 milionu korun. Vyúčtování za listopad mohou firmy podávat do konce prosince.
Z programu Antivirus se dosud proplácí příspěvek A pro pracovníky v karanténě, který firmám pokrývá 80 procent náhrady mzdy do 39 tisíc korun. Dříve stát poskytoval ještě příspěvek A+, kdy hradil celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v provozech, které vláda nařídila uzavřít. Od spuštění programu 12. března do 21. prosince zaměstnavatelé z programu Antivirus podle MPSV získali zhruba 50 miliard korun.
Hospodářská komora pozastavení příspěvku předpokládala
Vzhledem ke snaze nové vlády o úpravu veřejných rozpočtů i možné nejistotě ohledně fungování státních financí v době rozpočtového provizoria zástupci Hospodářské komory (HK) předpokládali, že vláda vyplácení Antiviru B pozastaví. Komora věří tomu, že se podaří najít řešení pro firmy zasažené protiepidemickými opatřeními, které nebude mít příliš pokřivující vliv na trh a neohrozí konsolidaci státního rozpočtu, uvedl mluvčí HK Miroslav Diro.
Do detailního hodnocení kroku nové vlády se HK podle Dira nechce pouštět. „Pouze poznamenáváme, že jsme onu komplexitu pokračování Antiviru vždycky vnímali, protože máme v komoře zastoupené různé podnikatele. Jak ty, kterým vláda omezuje podnikání, tak i ty, kterým se naopak daří lépe, ale vlivem zakonzervování zaměstnanců za pomocí vládních programů jim tito zaměstnanci chybí. V zájmu těch postižených jsme odpovědně, nikoliv maximalisticky, diskutovali o pokračování Antiviru s předchozí vládou,“ uvedl.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident HK Tomáš Prouza předpokládá, že se protiepidemická opatření budou spíše rozvolňovat a firmy nebudou potřebovat tolik pomoci. „Vláda by ale měla rychle dotáhnout notifikaci kurzarbeitu, aby jej mohla využít v případě zhoršení situace,“ řekl.
Prouza dále považuje za klíčové, v případě dalších kompenzačních programů, vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že i přes rozpočtové provizorium bude možné náhrady za listopad a prosinec vyplácet. Důležité nyní podle Prouzy bude, slíbené programy hned počátkem ledna vypsat a začít přijímat žádosti. Jde především o program COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady, které připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
