Česko má od pátku novou vládu. Po jmenování prezidentem Milošem Zemanem a uvedení do úřadu dostali čerství ministři na stůl hromadu úkolů, z nichž některé přitom nesnesou odkladu. Například zastupitelé obcí a krajů tlačí na vznikající vládu Petra Fialy (ODS), aby se ještě v posledních dnech letošního roku zabývala zvýšením jejich platů, které se naposledy zvyšovaly začátkem roku 2020.
„Rozhodnout o odměnách pro rok 2022 je dle dřívějšího usnesení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) učinit třeba do konce letošního roku,“ upozornil europoslanec Stanislav Polčák (STAN) za Sdružení místních samospráv. Kritizuje přitom dosluhující vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že se rozhodla tématem nezabývat. „Nečinnost Babišovy vlády může způsobit, že odměny komunálních politiků zůstanou zmrazené již druhý rok po sobě a reálně tak jejich hodnota kvůli stávající i očekávané inflaci klesne až o 12 procent,“ tvrdí Polčák, podle něhož by bylo ideální v příštím roce zvýšit platy na radnicích o šest procent.
Samosprávy také apelují na vládu, aby odměny 60 tisíců představitelů krajů a obcí valorizovala. „Samospráva nemůže být v otázce svého odměňování každoročně závislá na libovůli vlád,“ uvedl Polčák. Peníze na platy jdou z rozpočtu samospráv, neměly by tak podle europoslance více zatížit deficitní státní rozpočet.
Programové priority nové vlády
Babišova vláda chtěla krátce před říjnovými sněmovními volbami prosadit zmrazení platů vrcholných politiků. „Vzhledem k zamítnutí tohoto návrhu v Senátu, kde má nastupující koalice většinu, s nímž zásadně nesouhlasím, se rozhodla vláda přenechat rozhodnutí o vývoji odměn členů a funkcionářů místních samospráv již budoucí vládě,“ uvedl Babiš, který by se podle svých slov nebránil zavedení automatické valorizace.
Zástupci nové vlády se na dotaz deníku E15 nevyjádřili k tomu, zda otázku odměn zastupitelů zařadí ještě v prosinci na jednání vlády. Platy se významně liší podle velikosti regionu, funkcí i podle toho, zda má zastupitel tuto práci jako hlavní úvazek či nikoliv. Například starosta obce o tisíci obyvatelích bere přes padesát tisíc korun, primátor Prahy si přijde na 141 tisíc korun. Zastupitel, který má funkci jako vedlejší činnost, bere pouhé jednotky tisíc, v opačném případě jde o částky pohybující se od 29 do 96 tisíc korun podle velikosti obce.
Města a obce zkoušejí u nové vlády vyjednat další požadavky, se kterými neuspěly u končícího kabinetu. Například pražská radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová (STAN) poslala tento týden návrh novely zákona o majetku České republiky, který má zajistit předkupní právo pro samosprávy při prodeji státního majetku. „Města a obce mohou zmíněné nemovitosti potřebovat například pro výstavbu dopravní infrastruktury, škol, občanské vybavenosti nebo pro zajištění řady dalších svých funkcí,“ upozornila radní.
Zástupci samospráv tlačí taky na změnu stavebního zákona, jehož schválená verze počítá s postupným rušením stavebních úřadů na obcích. Zde mají podporu nastupující vlády, která již navrhla odklad účinnosti většiny nového stavebního zákona o rok. Mezitím se má najít shoda na změnách.
