V poslední době se hlavně na sociálních sítích objevila řada map a tabulek, které ukazují Česko v nelichotivém světle jedné z nejdražších zemí, co se týče cen mobilních dat. Samozřejmě to v předvolební době neuniklo řadě politiků a ti za to kritizují vládu, případně slibují, že s tím po volbách něco udělají.
Za minulých patnáct let jsme zažili všechny možné i nemožné výmluvy operátorů, proč tu musejí být vysoké ceny, a také více či méně odhodlané kroky politiků, ze kterých občas nebylo nic a občas vcelku zásadní změna zákona. Jednoduchý příběh to s cenami dat rozhodně není, ale poslední rozhořčení nad vysokými cenami není úplně spravedlivé.
Naposledy veřejnou debatou prolétla zpráva DESI (index digitální ekonomiky a společnosti) za loňský rok, vydaná letos v červnu. Ta označila Česko za třetí nejdražší zemi v unii. Jenže DESI publikuje Evropská komise za minulý rok na základě dat z předminulého roku. Srovnání, které zveřejnila komise letos, tak vychází ze studie společnosti Empirica, která pracovala s daty z října roku 2019. Nepostihuje tak vůbec vývoj na českém trhu (ani jiných trzích) za poslední dva roky, kdy se na něm leccos zásadního událo – třeba zavedení neomezených dat a faktické zrušení dvouletých úvazků.
Navíc jde o metodiku srovnávání pomocí spotřebních košů, kdy se výzkumníci snaží na poměrně zastaralé typizované modely měsíční spotřeby volání a dat někdy ze začátku desátých let co nejlépe napasovat konkrétní moderní tarify. Uvidíme, jak dopadne aktualizace, která by měla vyjít v září nebo v říjnu.
Druhé nelichotivé srovnání britské organizace Cable.co.uk označuje Česko dokonce jako druhé nejdražší v EU. Problémem tu není ani tak zastaralost dat jako metodika – srovnání pracuje s průměrnou cenou za gigabajt dat, kterou počítá ze všech dostupných tarifů v ceníku. Ceník je ale v případě českých operátorů mnohastránkový dokument obsahující všechny možné tarify, které operátor nabízí, a to často včetně těch relativně historických. Nebo tarifů, ze kterých se konstruují firemní nabídky formou individuálních slev. Zároveň nedokáže správně postihnout tarify s neomezenými daty.
To naopak umí finská společnost Rewheel Research, která srovnává ceny už osmým rokem. Dospěla k tomu, že Česko je stále nad průměrem EU, ale v posledním reportu Rewheelu se už posouvá s cenami směrem dolů. Důvodem jsou neomezená data. Pokud jsme za něco operátory tvrdě a oprávněně kritizovali, byla to neschopnost nabízet tarify s neomezenými daty a neustálé nucení zákazníků přemýšlet, kolik gigabajtů je vlastně stojí běžné používání mobilu.
To je passé už od předloňska a je to naprosto zásadní změna, kterou český trh prošel a stále ještě prochází. Předprázdninová nabídka neomezených dat od Vodafonu už je asi „jenom“ o sto korun dražší než obdobná nabídka finského operátora Elisa, který pro nás byl vždy etalonem toho, jak mají operátoři své služby nabízet (přede dvěma roky čeští operátoři ještě tvrdili, že neomezená data nabízet v podstatě nelze). Dá se předpokládat, že po prázdninách zareaguje i konkurence. Přechod mezi operátory je totiž snazší od poslední novely zákona o elektronických komunikacích, což je společná zásluha vládních i opozičních poslanců.
Kritizovat velké české telekomunikační operátory je určitě možné za leccos, ale ne na základě starých nebo diskutabilních dat. Upřít celému trhu posun správným směrem k jednodušší a levnější nabídce (a vzorné chování loni i letos v pandemii, kdy operátoři v podstatě pustili stavidla všem) prostě nejde.
