Pavel Páral: Konec prudkého zdražování se stále vzdaluje | E15.cz

Pavel Páral: Konec prudkého zdražování se stále vzdaluje

Pavel Páral

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Statistici nám spočítali, že ceny v Česku byly v prosinci o 15,8 procenta vyšší než v prosinci předešlém a průměrná inflace za celý rok 2022 byla 15,1 procenta. Běžný spotřebitel, který právě v samoobsluze koupil deset vajec a litr mléka, nad tím nejspíše zakroutí hlavou. Má pocit, že se ceny zbláznily a s těmi čísly už dávno nemají nic společného.

Je to samozřejmě trochu jinak a inflace se počítá ze složitě průměrovaných cen nějakého spotřebitelského koše zboží a služeb, který má samozřejmě každý trochu jiný, a celkové číslo obvykle cenovou realitu odráží velmi dobře. Letos tomu tak úplně není, protože vlády všude v Evropě do cen masivně zasahují a často to působí protisměrně.

Například ceny energií měly vykázat objektivně vyšší růst, protože se srovnávají s cenami v prosinci roku 2021, kdy Babišova vláda zrušila na dva měsíce DPH z energií. Jenže ve skutečnosti vykazují nižší růst, protože Fialova vláda zavedla úsporný tarif a lidé dostali v listopadu a prosinci celoroční dotaci k cenám elektřiny a plynu. A v lednu to bude zase jinak, protože ceny energií ovlivní cenové stropy, při nichž ceny velkému množství lidí meziročně citelně stoupnou.

Z těchto i dalších důvodů jsou inflační čísla špatně srovnatelná i mezinárodně a zabývat se jimi má smysl jen pro ekonomické analytiky, kteří si je umějí rozložit na prvočinitele. Podstatné je, zda lze při takovém rozkládání nalézt naději, že konec prudkého zdražování je už na dohled. Ale to je snad ještě obtížnější disciplína. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová rozdávala optimismus ještě před zveřejněním čerstvé inflace. Podle ní nás čísla ještě tak dva měsíce budou šokovat, ale pak se to umravní a v létě nastane prudký pád inflace. Podle ní by v příštím lednu ceny měly být výše o tři a něco procenta než v letošním lednu.

VIDEO: Bytová krize. Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?

Video se připravuje ...

Vychází to z přesvědčení, že ceny energií už neporostou, což je dost pravděpodobné. Již nyní vidíme nižší ceny benzinu a nafty na pumpách než před pár týdny a na energetických burzách jsou ceny nejnižší od začátku války. Jenže Eva Zamrazilová zároveň předpokládá, že zdražovat přestanou i ostatní výrobci a obchodníci, protože na sedm procent zvednuté úroky už brzdí ekonomiku a firmy i lidé budou méně nakupovat a tlačit na ceny směrem dolů. Zda to vyjde, uvidíme.

Nicméně je zjevné, že centrální bance se už dlouho tu inflaci prognózovat moc nedaří. Loni v lednu spočítali její experti, že vrcholu dosáhne zdražování do března a do konce roku inflace klesne ke dvěma procentům, což se zjevně nestalo. Lze to omluvit tím, že nikdo nemohl tušit, že bude válka a zastaví se tok zemního plynu do Evropy. Ale ještě v listopadu předpovídala ČNB, že ceny sice budou na konci roku vysoké, ale od ledna začnou razantně klesat. Nyní byl optimismus posunut na březen a je seriózní otázkou, zda nebude posouván i nadále.

Podstatné přitom je, zda v nižší inflaci uvěří manažeři a podnikatelé, protože to jsou právě oni, kdo musí odhadnout, jak jim v započatém roce porostou náklady a kolik asi budou muset přidávat zaměstnancům, a podle toho se snažit zdražovat. Ve finále tak mají na skutečný vývoj cen velmi podstatný vliv. A průzkumy ukazují, že firmy místo tří procent za rok čekají desetiprocentní inflaci a ještě za tři roky sedmiprocentní. Možná jsou podnikatelé příliš pesimističtí a mohou sami situaci zbytečně zhoršovat. Nicméně naši centrální bankéři pořád se svým optimismem příliš přesvědčiví nejsou.

Autor je komentátor Reflexu

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery