Petr Bartoň: Od poloviny roku nás čeká jednociferná inflace | E15.cz

Petr Bartoň: Od poloviny roku nás čeká jednociferná inflace

Nejtvrdším oříškem je paradoxně predikovat tu nejbližší inflaci, za leden 2023.
Nejtvrdším oříškem je paradoxně predikovat tu nejbližší inflaci, za leden 2023.
• 
ZDROJ: Reuters
Petr Bartoň

Petr Bartoň

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Už jste někdy řídili auto jedoucí vpřed jenom podle zpětných zrcátek? Pokud stále žijete a čtete tyto řádky, tak pravděpodobně ne. A podobné je řídit svůj život podle dvanáctiměsíční „zpětné“ inflace.

Ano. Za dvanáct měsíců roku 2022 se zvýšily ceny spotřebního koše o 19,3 procenta, nezapočítáváme-li dotaci dodavatelům energií. To je nebývale vysoká míra zchudnutí, když hodnota úspor klesla téměř o pětinu. A přesto nás tento zpětný pohled na pohyb loňské cenové hladiny ovlivňuje více, než by asi měl. Beze stroje času už dnes nemůžeme jít zpět a nějak se proti minulým dvanácti měsícům zajistit. Ale naše dnešní chování by měl ovlivňovat hlavně pohled dopředu, pohyb cenové hladiny v příštích dvanácti měsících. A ten bude podle všeho mnohem menší.

Pokud ČNB čeká, že na konci roku bude někde u čtyř procent, znamená to, že za celý rok stoupnou ceny o „pouhá“ čtyři procenta. Slibovat, že porazí loňskou 20procentní inflaci, nemohl žádný solidní investor. Letošní už porazitelná je a střadatelům se tak zvýší reálná hodnota úspor. Tak jak to, že bude dvanáctiměsíční inflace ještě zhruba půlku roku 2023 dvojciferná? Inu, protože ještě půl roku do ní budou započítávány vysokoinflační měsíce z jara 2022. Na loňské inflaci se podepsaly nejvíce duben a květen, kdy rostly ceny zhruba o 24 procent. A ty budou započítávány do dvanáctiměsíční inflace ještě letos, i když se ten údaj bude tvářit třeba jako „inflace v dubnu 2023“. Až na konci roku 2023 bude údaj prost inflací roku 2022.

Ve druhé polovině loňského roku aktuální inflace spíše klesala a v prosinci podle ČSÚ cenový index nevzrostl vůbec. Růst některých cen byl totiž vykompenzován poklesem jiných. Ano, bylo namále a mohla klesnout nejen inflace, ale dokonce i (průměrné) ceny, jak jsme viděli v závěru roku jinde v Evropě. A je velká pravděpodobnost, že takový pokles cen v nějakém měsíci 2023 zažije i Česko. Rozhodující budou energie.

Video se připravuje ...
Error na koruně. České měně se povedl knock out eura, je ale u konce s dechem

Tento „efekt srovnávací základny“ si můžeme ukázat na plynu. Dvanáctiměsíční „inflace“ plynu na burze v eurech činí k 20. lednu minus 16 procent. Ceny jsou stále zhruba 600 procent nad úrovní ve srovnání s dobou v předvečer covidu, ale dvanáctiměsíční inflaci zajímá jen srovnání s loňskem. Co bylo předtím, se neptá. Také benzin a nafta mají velkou váhu, a pokud se v některém měsíci vrátí ceny u čerpadel pod 30 korun, pak v takovém měsíci můžeme zažít zápornou inflaci.

Nejtvrdším oříškem je paradoxně predikovat tu nejbližší inflaci, za leden 2023. Sejdou se v ní minimálně tři faktory: zaprvé tradiční „lednový efekt“ úpravy ceníků všeho možného, zadruhé návrat k počítání skutečné, nikoli nasimulované ceně elektřiny a zatřetí nové zastropování ceny energií. Po trhu kolují hlasy, že snad letošní úpravy ceníků mohou být menší než loňské. Obchodníci v roce pádivé inflace totiž upravovali ceníky již průběžně a nečekali nutně až „na nový rok“. Také ale začínají působit vysoké úrokové sazby, již více než půl roku na sedmi procentech. Ty nutně zpomalují ekonomickou činnost, což je přesně způsob, jak mají snižovat inflaci.

Až v květnu z výpočtu vypadne loňský inflační dvojvrchol, bude jednocifernost inflace buď „za humny“, nebo už v ní budeme. A budeme mít za sebou pravděpodobně již i první snížení úrokové sazby. Jistě, podle tradičních učebnic má „krotící“ sazba zůstat nad inflací. Minimálně od finanční bouře roku 2008 žijeme ale v nové době, kdy sazby zůstávají pod inflací i za zvýšené inflace. Jestli to tak už bude navěky, nevíme. Ale asi se to nezmění dříve, než se ekonomiky alespoň trochu stabilizují z covido-energetického šoku. A to se těžko stane letos. Klesat bude sazba, ale asi pomaleji, než rostla. Pozitivní zprávy jsou téměř vždy méně „akutní“ než ty špatné.

Autor je hlavní ekonom Natlandu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery