Úspěch Scholzovy vlády nyní závisí na tom, jak utlumí chuť k protestům | E15.cz

Petr Fischer: Úspěch Scholzovy vlády nyní závisí na tom, jak utlumí chuť k protestům

Pravicoví aktivisté na demonstraci v Lipsku z 5. září 2022 drží transparenty vyobrazující německé politiky jako odsouzené zločince. Lidé protestují proti vzrůstajícím cenám energií a rostoucím životním nákladům.
Pravicoví aktivisté na demonstraci v Lipsku z 5. září 2022 drží transparenty vyobrazující německé politiky jako odsouzené zločince. Lidé protestují proti vzrůstajícím cenám energií a rostoucím životním nákladům.
• 
ZDROJ: Reuters

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pokud se německá vláda kancléře Olafa Scholze v těchto týdnech bála, že kvůli energetické krizi zesílí sociální napětí v zemi, byly to především obavy z vývoje v bývalých východních zemích. A to nejen proto, že v nich má silné slovo pravicově protestní strana Alternativa pro Německo (AfD), která se inspirovala Putinovou kritikou Západu a v některých spolkových zemích na východě získala až čtvrtinu hlasů voličů. Byla tu i zkušenost z doby covidové, kdy se na východě spojovala extrémní pravice s AfD, levicovými extremisty a s dalšími hnutími, jež v covidových opatřeních vlády viděla útok na svobodu. Na ulicích tehdy byli ale i rozčilení a nijak neorganizovaní občané, kteří zkrátka jen cítili sociální ohrožení a projevovali strach o existenci.

Německé tajné služby, Úřad na ochranu ústavy, se proto obávaly, že demonstrace proti vládě mohou v době válečné energetické krize dosáhnout podobné intenzity. Německá společnost má hluboko v paměti i vzpomínky na desetitisícové demonstrace v době migrační krize v roce 2015, kdy se v Drážďanech a širším saském okolí formovalo protimigrační hnutí Pegida, na jehož protestní energii nakonec vyrostla a získala svou sílu i Alternativa pro Německo.

Třetí vládní balíček zabral

Tyto obavy se zatím nevyplnily. Může to být proto, že Scholzova vláda postupně přijímá opatření snižující sociální napětí, která lidem v krizi skutečně pomáhají. Ještě na začátku srpna to ale neplatilo a celá polovina voličů AfD byla přesvědčena, že vláda dělá málo. Nespokojeni byli i voliči vládních stran. Třetí balíček pomoci v hodnotě 65 miliard eur, zahrnující mimo jiné 300 eur pro důchodce, 200 eur pro studenty a další finanční pomoc pro domácnosti i podniky, rozčilení spo­lečnosti ve východních zemích přibrzdil. A tak se i na demonstraci proti vládě v saském Lipsku dostavily jen dva tisíce lidí. Převážně ti, kteří se v ulicích objevovali už během covidových protestů za svobodu.

Slovo „svoboda“ nese ve svém názvu i extremistická skupina Svobodné Sasko, která chtěla po vzoru koronavirových protestů uspořádat i demonstrace proti rostoucím cenám energií. Na mušku si vzali ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení). Jeho figurína oblečená do oranžového munduru vězně z Guantánama, případně ve variantě Habeck ve středověké kládě na pranýři, měla putovat městy jako filtr občanského hněvu. Jedna taková akce proběhla ve městě Heidenau, ale nezaujala. Lidé se k protestům nepřidali, podobně jako se nepřipojili k protestním pondělkům, které po vzoru slavných demonstrací z roku 1989 měly probíhat v Lip­sku. Tehdy ulicemi města chodily desetitisíce lidí, a to tak dlouho, než padla Honeckerova vláda a později i celý režim.

Drahé energie a zastropování cen:

Video se připravuje ...

Po boku takových demonstrovat nelze

Důvodem, proč lidé do ulic tentokrát nechodí, je kromě vládní pomoci, která je masivnější, než se ještě před měsícem zdálo, především postoj východoněmecké levice a odborů. Odboráři se chystají na vlastní protesty, protože sociální situace na východě země je podle nich těžká i bez dopadů rostoucích cen energie. Levicové strany, které mají ve východních spolkových zemích velkou politickou moc, se zase distancují od Svobodného Saska, ale i od AfD, které podle Levice zneužívají situaci a přilévají zbytečně olej do ohně.

„Tito pondělní demonstranti a poutníci v Durynsku a v Sasku, to je zvláštní směsice pegidistů, xenofobů, koronaskeptiků a lidí podporujících Putina, kteří také mávají ruskou vlajkou,“ vyjádřil se k věci v médiích durynský premiér Bodo Ramelow, nejpopulárnější levicový politik na východě země a možná i v celém Německu. „S takovými lidmi nelze chodit na demonstrace. Musíme si držet odstup od lidí, kteří odmítají svobodnou společnost.“

Toto odmítnutí ze strany levice a odborů je zatím natolik silné, že pondělní demon­strace v Lipsku vypadají jako náhodný shluk lidí, kteří šli kolem. Není ale všem dnům konec. Ramelowova Levice ani odboráři nejsou spokojeni se sociální situací na východě Německa a k případným demonstracím jsou připraveni. Zejména odbory chtějí během září a října vyhodnotit situaci a pak se rozhodnout, zda za větší pomoc občanům v energetické a cenové krizi vystoupit i protestem v ulicích, nebo ne. Není to německé specifikum, čeští odboráři budou protestovat 8. října.

Propast mezi východem a západem

Německým odborářům i levicovým politikům pomáhají v argumentaci čerstvé statistiky. Vyplývá z nich, že rozdíl v příjmech mezi východní a západní částí Německa se dále prohlubuje. Zatímco na západě si Němci vydělají ročně v průměru 55 797 eur (asi 1,4 milionu korun), východní Němci jen 43 624 eur (1,09 milionu korun). Rozdíl 12 173 eur ročně (305 tisíc korun) je o více než dvě stě eur vyšší než loni. Dopad inflace a vysokých cen energií je tedy na východě Německa objektivně mnohem citelnější. Úspěch Scholzovy vlády teď z velké části závisí na tom, zda tento protestní potenciál dokáže utlumit. Uvidí se už v říjnu a v listopadu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery