Šéfka německé diplomacie a jedna z lídryň Zelených Annalena Baerbocková to minulý týden v Praze řekla jasně: „Potřebujeme dodávky tepla, v tom není jádro důležité, proto se o změně neuvažuje.“ Odpovídala tak na otázku, zda Německo kvůli výpadku ruského plynu neodloží své rozhodnutí odstavit do konce roku své poslední tři jaderné elektrárny.
Střet názorů
Vyjádření Baerbockové se hned chytli čeští kritici Green Dealu, kteří takový postoj Zelených považují za ideologickou slepotu a hazardování s občany, protože chybějící jádro nebudou Němci schopni nahradit jinak než dovozem nebo oživením uhelných elektráren. Na životní prostředí a ekonomiku to bude mít větší dopad, než kdyby jádro v Německu běželo dál. Ostatně podobně na energetickou krizi po začátku války na Ukrajině zareagovala Belgie, která prodloužila další činnost svých jaderných elektráren o deset let.
Plán Česka při odstavení dodávek plynu
Debata o prodloužení činnosti německých jaderných elektráren Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku je složitější, o jejich udržení o rok či dva už mluví dokonce někteří Zelení, jejichž strana na boji s jádrem vyrostla. „Když si představím, že by kvůli nedostatku energie nefungovaly nemocnice, musíme mluvit i o této variantě,“ řekla ZDF místopředsedkyně německého parlamentu za Zelené Katrin Göring-Eckardtová. Rusko už stáhlo dodávky plynu do Německa na dvacet procent běžného výkonu a vláda hledá náhradu, kde se dá.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
