Polsko totiž leží na jedné z největších zásob této strategické suroviny v Evropě – odhady mluví o 5,3 bilionech metrů krychlových rezerv. Takové množství by Polsku mohlo na 300 let pokrýt celou jeho energetickou spotřebu. Těžit břidlicový plyn by Varšava chtěla začít na začátku roku 2014.
U břidlic jde i o politiku – Polsko se chce zbavit závislosti na Rusku a snížit moc Moskvy nad Evropou. To je jeden z důvodů, proč Varšava otevřela svou náruč americkým ropným velikánům jako je Chevron, Exxon Mobil, Conoco a Marathon, i když tím riskuje nevraživost Kremlu.
„Jestli se tohle povede, jestli ty americké technologie, které sem přijely, jednou doopravdy dokážou tenhle plyn vytěžit, tak to bude znamenat vítězství pro celou Evropu,“ říká Radzieciak ve své malé kanceláři, která je plná sportovních trofejí z lokálních soutěží a na její stěně visí velká mapa Polska. „Na trh s plynem by to přineslo soutěživost. Teď ho ovládá Rusko. Jedna strana už by nemohla ostatní k ničemu nutit.“
Rusové: Břidlicový plyn je mýtus
Stejně dychtivé jsou po polském plynu i západoevropské země. Rusko totiž EU dodává čtvrtinu její energetické spotřeby. Daniel Yergin, nositel pulitzerovy ceny a historik energetiky, věnoval polskému břidlicovému plynu kapitolu ve své poslední knize „Hledání“. „Mají velkou ekonomickou motivaci a mají velkou politickou motivaci,“ shrnul uvažování Varšavy.
Ruští politici se alespoň navenek tváří, že se ničeho nebojí a že se jen ukáže, jak je ruský plyn levný. „Ach, jsme tak nadšení, že začínají vyrábět břidlicový plyn!“ řekl minulý týden agentuře Reuters šéf kontraktů z ruského Gazpromu Sergej Komlev. „Podívejte, my na tenhle mýtus břidlicového plynu nevěříme. Nevěříme, že je to levný plyn. To není pravda.“
Poláci se na Američany obrátili z dobrého důvodu: firmy z USA technologii ovládají. Průlom v odvětví přišel v roce 2003, kdy američtí nezávislí těžaři pod vedením Devon Energy začali vrtat pod kdysi nemožným úhlem. Šlo o takzvané horizontální vrtání a hydraulické rozbíjení, známé jako „fracking“. Během tohoto procesu se břidlice rozbije pomocí chemicky obohacené vody a písku. Břidlice praskne a plyn se dostane ven.
Spojené státy v roce 2010 vyrobily 4,87 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu, o deset let dříve ho přitom netěžily vůbec. Americká agentura pro energetiku odhaduje, že v roce 2035 bude břidlicový plyn tvořit 46 procent celkové americké plynové výroby. To je pro Polsko a další východoevropany slušná motivace.
Ekologické hunutí v Polsku není dost silné, aby těžbu ohrozilo
Překotné dobývání plynu z břidlic ale v USA vyvolalo i protesty. Kritici si stěžují, že fracking zněčišťuje podzemní vodu a může vyvolat zemětřesení. Z těchto důvodů břidlicovou těžbu zastavila Francie, Bulharsko a Velká Británie, o frackingu se nyní horečně debatuje i v Německu.
V Polsku však mají bezpečnostní obavy navrch nad ekologickými. Ve východní Evropě, která je z velké části závislá na uhlí, navíc není ekologické hnutí zdaleka tak silné jako na západě. Průzkum na konci roku 2011 to potvrdil: 73 procent Poláků těžbu břidlicového plynu podporuje, jen 4 procenta jsou proti.
Vrtu firmy Chevron kousek za Lesniowicemi tedy nic nebrání v tom, aby byl v provozu 24 hodin denně. „V téhle fázi žádné obavy nemám. Technologie se zdá být stoprocentně bezpečná,“ říká starosta Radzieciak, který odhaduje, že výnosy z těžby by mohly rozpočet vesnice až zdesetinásobit z 10 milionů zlotých na 100. „Místním mnohem víc vadí větrné farmy než tohle,“ říká.
Polsko topící se v plynu by mohlo znamenat konec nadvlády Ruska, které dříve region pevně svíralo ve své ocelové pěsti. Ignorují teď ruští politici novou hrozbu?
Podle některých analytiků Moskva spoléhá na to, že Polská infrastruktura není na využití plynu připravená. Jiní tvrdí, že Moskva naopak situaci pochopila. Právě proto Rusko umožnilo americkému Exxonu spolupodílet se na hledání plynu a ropy v arktických podmořských oblastech – chce co nejdříve objevit nové zásoby.
Zpráva Bakerova institutu ukazuje, že podíl ruského plynu na evropské spotřebě v desetiletí 2000-2010 klesl ze čtvrtiny na na pětinu. Částečně díky dodávkám z přebytkového trhu v USA.
Polsko v současnosti pokrývá svou energetickou spotřebu hlavně uhlím, plyn tvoří jen 13 procent. K odříznutí se od Ruska má ale Varšava ještě daleko. Jakýkoli boom bude vyžadovat tisíce vyškolených pracovníků, kteří postaví a budou ovládat vrty, stavbu silnic a plynovodů, které plyn vyvezou na západ. „Polsko musí přejít do většího měřítka,“ říká John claussen, hlavní manažer Chevronu pro Polsko.
V Evropě je plyn dvakrát dražší než v USA
Motivací pro zahraniční investory je fakt, že cena plynu je v Evropě dvakrát tak vysoká jako v USA. A jelikož zdejší ceny jsou dlouhodobě vázány na ceny ropy, surovina je atraktivní. Polská vláda zatím vydala 100 licencí na průzkum a doufá, že osm zatím aktivních vrtů potvrdí očekávání, která do těžb vkládá. Celkově byly rozdány licence pokrývající 58565 kilometrů čtverečních, což je asi 18 procent polského území.
Dalším krokem je podle náměstkyně ministra zahraničí Beaty Stelmachové upravit zákony tak, aby do země přilákaly investory. „Pokud se posuneme do fáze výroby, polská mezinárodní pozice se změní z dovozce na výrobce a jednou možná i exportéra,“ sní Stelmachová. „To nejen mění naší bezpečnost, ale i naši mezinárodní váhu. Náš kontrakt s Gazpromem končí v roce 2022 a do té doby se ho budeme držet. Ale současně musíme držet palce projektu břidlicového plynu.“
John Buggenhagen, ředitel průzkumů pro San Leon sídlící ve Varšavě, upozorňuje, že ostatní země regionu jako Česko, Maďarsko nebo Ukrajina také zkoumají podobné možnosti, ale Polsko je zdaleka nejslibnější.
U vrtu Chevronu za Lesniowicemi mezitím panuje čilý ruch. Tim Nowak, šéf prospektorů, dělá vše pro to, aby se polský sen stal skutečností. Ozývá se tlumené vrtání. Nowak ví, že k vytvoření odvětví je ještě dlohá cesta, ale je optimistický. „Polsko je teď zajímavé místo,“ říká.
