Jiří Havelka: K čemu je nám dobrá olympiáda? | E15.cz

Potřebujeme olympiádu? Nebalte do vlajky s pěti kruhy komerci, píše pro E15.cz investor Jiří Hlavenka

Jiří Hlavenka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Kdysi jsem olympiádu vnímal jako akci s obrovským étosem – sport spojuje národy i lidi, když se sportuje, tak se neválčí. Olympiáda byla slavnost, oslava člověka a jeho schopností.

Jenomže toto už je dávno pryč. Samotná olympiáda je megalomanská akce, která spolyká neuvěřitelné množství peněz a je pro pořadatele tak ztrátová, že na rozdíl od dob, kdy se o hry praly desítky měst, kdy byla obrovská čest a sláva vyhrát pořadatelství, se dnes horko těžko sežene uchazeč. A bude to ještě horší.

Zájem mají typicky země s ohavnými režimy. Jejich samovládci s klidem obětují půl rozpočtu, jen aby mohli předvést svoje ego. Ostatně pořadatelství Číny a Ruska, dvou zemí, jejichž režimy dokonale popírají olympijské ctnosti, hovoří za vše. A státem organizovaný plošný dopingový podvod Putinova režimu je ještě v živé paměti. To jsou věci, které étos olympiády nesmírně poškozují.

Obrovské náklady znamenají, že olympiáda musí někde získat adekvátní příjmy, které nalézá v inzerentech. Olympiáda se tak stává výkladní skříní pro inzerenty, jako jsou třeba výrobci nezdravých slazených nápojů. Coca-Cola je historicky největším olympijským inzerentem, mezi dalšími velkými inzerenty nalezneme McDonald’s, finanční korporace, výrobce pracích prášků, pneumatik, aut a podobně.

Nic proti nim, jen se mi zdá, že se olympijská myšlenka krčí v koutě a máme zde vlastně jen obří komerční megaakci a nic víc. Představitelé bafuňářského Mezinárodního olympijského výboru pak inzerenty olympiády musejí označovat jako „sponzory“. Nic proti komerci, ale nebalte ji do vlajky s pěti kruhy. Olympiáda je dnes soutěž o medaile; kdo se zúčastní a skončí v závodě na pěkném padesátém sedmém místě, je ihned zapomenut. V lepším případě.

Ano, tak sport funguje, ale hodnoty olympijského hnutí jsou jiné. Pokud zavítáte na oficiální olympijské stránky, míra očividného pokrytectví až zarazí. Jednou z hlavních hodnot olympijského hnutí má být prý „udržitelnost“. Takže sportoviště za miliardy, která bezprostředně po olympiádě navždy osiří, protože v dané zemi se tyto sporty nepraktikují, jsou vzorem udržitelnosti?

Hlavní cíl olympijského hnutí prý je „přispět k budování mírového a lepšího světa“ a „vzděláváním mladých k provozování sportu v olympijském duchu, což vyžaduje vzájemné pochopení s duchem přátelství, solidarity a fair play“.

Možná je v tom olympiáda i nevinně. Svět se vyvíjí a mění. V dobách „nepropojeného“ světa, v období velkých válek mohla opravdu tato akce přispět setkáváním lidí z celého světa k vzájemnému pochopení a přátelství, mezi lidmi a skutečně i „mezi národy“ – byla to zřejmě jediná událost, při které se skutečně mohl sejít celý svět na jednom stadionu. Ale v dnešním globalizovaném světě už toto působí vyumělkovaně a zbytečně: lidé se setkávají i bez olympiád a daleko intenzivnějším způsobem. Program Erasmus učinil pro vzájemné porozumění mezi národy Evropy stokrát víc než všechny olympiády dohromady.

Může to být jen můj pohled na svět, ale přijde mi, že stojíme jako celé lidstvo před tak těžkými výzvami, obrovskými úkoly, že hodnoty „posouvání hranic lidských možností“ jsou vlastně nicotné a jejich vyzdvihování na piedestal největších úspěchů člověka dnes působí možná až trapně. Lék proti nemoci, zlepšení vzdělávání, postupné odstraňování chudoby, negramotnosti a nerovnosti – to jsou „olympijské“ výkony dnešního světa. Nezměnila se jen olympiáda, ale i lidstvo.

Autor je investor a komunální politik.

Autor: Jiří Hlavenka

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video