„Primárním problémem již zjevně není personál, ale celková situace na trhu. Celosvětově měly aerolinky dobré dva roky, ale model ČSA se v této první pokrizové době prostě nenašel a neetabloval dostatečně silně tak, aby byl ziskový,“ říká ekonom Jan Procházka ze společnosti Cyrrus.
Českým aeroliniím se dlouhodobě nedaří zvyšovat výnosy alespoň na úroveň nákladů. Potvrzují to statistiky. Jen v říjnu společnost přišla meziročně o 14 procent pasažérů, což ji řadí mezi tři nejhorší letecké firmy v Evropě. Podobné to bylo v září i během obvykle silných letních měsíců. Neobstojí přitom argumenty vedení, že se snižuje počet letů. Úbytek cestujících je rychlejší než úbytek sedaček a letadla létají stále prázdnější. V říjnu se takzvaný load factor snížil o šest bodů na 68 procent. Evropský průměr je o deset procentních bodů výše.
Každý měsíc 100 milionů v mínusu
Vedení firmy sice průběžné výsledky nezveřejňuje, předseda dozorčí rady Miroslav Dvořák už ale připustil za letošek ztrátu 100 milionů až 300 milionů korun. Pokud do výsledku už započítal i prodej majetku, může se nakonec ukázat jako pravdivé tvrzení pilotů, že firma provozně prodělává až 100 milionů měsíčně.
Problém nízkých výnosů by podle ekonomů nevyřešil ani takzvaný scénář Sabena (podle zkrachovalé belgické společnosti). Podle něj by se do dcery vyvedly všechny zajímavé činnosti a mateřské ČSA by se poslaly do likvidace. To je ale velmi nepravděpodobné. „Ten scénář bohužel řeší jen nákladovou stránku celé operace, tedy snížit provozní výdaje na minimum. Ale vždy tam bude nutnost ještě dostat výnosy nad náklady,“ říká Procházka.
Za irelevantní považuje tuto otázku i Dvořák. ČSA totiž nemají žádné závazky po době splatnosti a vykazují dobrou platební morálku. „ČSA rozhodně nejsou v nějaké bankrotové situaci jako Malév či Sabena a proto uvažovat o obdobné scénáři nedává smysl,“ souhlasí ředitel společnosti Patria Petr Kováč.
Hlavně přežít
Restrukturalizaci ČSA navíc pozorně sledují zainteresované banky a podle Kováče je jejich „zpětná vazba jednoznačně pozitivní“. „Banky by jistě krach neocenily, určitě na tuto variantu nemají opravné položky,“ dodává Procházka. Je tak potřeba věřit prezidentovi ČSA Philippe Moreelsovi, že příští rok musí firma hlavně přežít a zůstat na trhu. Pomáhají ji k tomu finanční injekce od nově vzniklého Českého aeroholdingu. ČSA mu postupně prodají veškeré své činnosti, které dostaly podobu dceřiných firem.
Aeroholding už do ČSA napumpoval tři čtvrtě miliardy, které získal pronájmem prostor ziskovému Letišti Praha. Nemovitosti přitom předtím letišti zrekvíroval.
Šancí ČSA je strategický investor. Ačkoliv firma vlastní už pouze dvě letadla z 31 členné flotily, stále ještě má co nabídnout. „Zajímavá je historie, logo společnosti, sloty nejen na pražském letišti a licence a vazby na východních trzích v bývalých sovětských republikách,“ vyjmenovává Procházka. Podle něj existuje řada aerolinek, které by vazby ČSA na východ dokázaly ocenit. ČSA už nyní úzce spolupracují například s Etihad Airways z Abu Dhabí.
Příští rok ale určitě nebude vhodnou dobou na privatizaci. Krizový scénář Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) počítá s tím, že ztráta leteckého odvětví by se mohla v důsledku krize eurozóny vyšplhat až na 150 miliard korun. V případě dlouhodobě ztrátových ČSA ale není na co čekat. Jde o holé přežití.
