Tůma versus Svoboda
Rozplést všechny peripetie, které vedly k nynější politické krizi, je zatím skoro nemožné. Některá fakta už se ale doložit dají. Vládnutí v Praze, přesněji řečeno vytváření koalic, bylo vlastně založeno na dvou téměř fatálních omylech. Pražští občanští demokraté, minimálně ti z Prahy 10, kteří jako volebního lídra vynesli do politiky docenta Svobodu, se šeredně spletli, když si mysleli, že bude jen novou loutkou ve starých hrách. TOP 09 pro změnu přecenila docenta Zdeňka Tůmu, bývalého guvernéra ČNB. Přesněji řečeno, jeho schopnost a nejspíš hlavně chuť stát se politikem.
Svoboda se posléze postavil proti těm, kteří ho do politiky přivedli. Z bohulibých důvodů, ale bezesporu také v zájmu svého vzestupu ve straně. Pro oslabenou pražskou ODS to byla téměř smrtelná rána, to, co od té doby pozorujeme, je už jen dlouhá agonie.
Tůma se z pražské politiky nebo alespoň z pozice lídra vytratil jaksi po anglicku. Jeho „Jdu do voleb s ambicí stát se primátorem Prahy“ se proměnilo v tvrzení, že ho aktivní politika nikdy nezajímala, stál pouze a jenom o funkci primátora, kterou považoval za manažerskou výzvu. Ostatním, vesměs politicky nezkušeným topkařům trvala emancipace od vůdce a nabytí sebevědomí více než rok. Málem okřídlenou se v počáteční době stala věta dnes zastupujícího primátora Tomáše Hudečka: To se musím zeptat Zdeňka.
Podzim, rok 2010
Vítězná TOP 09 oznamuje, že povolební vyjednávání povede jak s ODS, tak s ČSSD. Tůma ale záhy a překvapivě oznamuje, že jednat bude pouze s občanskými demokraty. Jak vysvětluje, při zpracování koaličních smluv si uvědomil, že se musí rozhodnout, s kým jednat prioritně, přišlo mu hloupé dát dva podobné návrhy a jenom čekat. A také měl vnitřní pochybnosti o vůli ČSSD dát dohromady koalici s TOP 09.
Kvůli koalici s ODS se vzdal místa primátora. Byla to chyba nezkušeného? Možná, i když mnohem spíš upřímná snaha vyhovět voličům, převaha pravicových mandátů byla jasná. V každém případě se tak Tůma postavil proti soupeři jiné váhové kategorie. Tehdy šestašedesátiletý bývalý šéf lékařské komory měl mnohem víc zkušeností s politiky i lobbováním a rozhodně mu nechyběla ani vlastnost opravdu protřelých politiků – vydávat prohlášení pro dané místo a čas. Stačí připomenout jeho výroky z té doby. „Pražská ODS má sice špatnou pověst, ale své chyby si uvědomila a pojmenovala a chce se přetvořit tak, aby byla zase přijatelná pro voliče.“ O tom, že je očista strany myšlena opravdu vážně, ho prý přesvědčili Boris Šťastný s předsedou ODS Petrem Nečasem.
Možná, ale do politiky ho vlastně přivedl Tomáš Hrdlička. Tvrdí to Hrdlička a potvrzují i další lidé z pražské politické scény. V listopadu 2010, v rozhovoru pro Hospodářské noviny, Svoboda charakterizuje Hrdličku jako člověka, který má respekt a jehož názory považuje za významné. A také přiznává: „Jednání s ČSSD se nezúčastnil. I když jistě v nějaké podobě funguje jako ten, kdo s někým hovoří a někoho zná.“
Jednání občanských demokratů o koalici s TOP 09 trvala tři týdny, koaliční smlouvu se sociálními demokraty – oficiálně – domluvili za jedinou noc. Málokdo tehdy věděl, že ještě lépe nežli s Hrdličkou se docent Svoboda zná s Petrem Hulinským, tehdejším šéfem pražské ČSSD.
Co se Svobodovi upřít nedá, je fakt, že díky němu ODS nejenže nedopadla ve volbách tak špatně, jak očekávala. Navíc od absolutní moci odstavil občanské demokraty, kteří figurovali v bývalé Bémově vládě. Milan Richter, Rudolf Blažek nebo Pavel Klega se nestali radními, získali jen méně významné posty šéfů výborů.
Konec první koalice
Zase to byl šach mat. Tentokrát ho dal Svoboda vlastní ODS. Respektive té části pražské organizace, která ho jako primátora stvořila. Přesně 21. listopadu přišel Boris Šťastný na regionální radu ODS s tím, že chce vypovědět koaliční dohodu s ČSSD. S vidinou, že se tak zbaví Svobody, který už delší dobu porušoval vnitřní dohody. Sázel přitom na to, že koalice s TOP 09 nevyjde, protože ta tentokrát bude požadovat post primátora.
Nestalo se, Tůma se místa opět vzdal. Bylo to klíčové rozhodnutí. Po krátkém intenzivním jednání vznikl večer 23. listopadu jednoduchý plán. Krajský výbor TOP 09 další den ráno předal primátorovi návrh koaliční smlouvy s časovým omezením jednoho dne. Velmi výhodný návrh – pět míst v radě a primátorský řetěz připadne ODS, TOP 09 dostane šest křesel radních. Podpis pod dohodou byl okamžitý, Svobodovi odpůrci zůstali v menšině a nezbylo jim než rovněž podepsat.
Nakonec se ukázalo, že to nebyl blesk z čista jasna. Zatímco bezprostředně po volbách ODS jednala s TOP 09 jen naoko a v zákulisí se rodila velká koalice, tentokrát to bylo naopak. Námluvy s topkaři, o nichž věděli jen nemnozí, začaly zhruba v polovině roku, reálnou možností se staly v září a do listopadu se je dařilo držet v tajnosti. Šťastného vypovězení koalice s ČSSD zůstalo protitahem, který nevyšel.
Tak tedy do třetice
Původní vítěz voleb, TOP 09, zřejmě konečně ovládne Prahu. Nejspíš bude na vládnutí sama, ČSSD s ní do koalice nechce, ODS by do koalice šla, nikoli však bez postu primátora. Tůma opět primátorem být nechce. Jak napsal na stranický web, pro TOP 09 je jedině dobře, když se začnou veřejně profilovat další členové klubu s výhledem na nové volby. „Ocitli jsme se v polovině volebního období a já jsem byl od počátku rozhodnutý, že se začnu touto dobou stahovat z pozice lídra.“
Kdože to ještě před necelými třemi lety tvrdil, že pokud by se v Praze změnila koalice anebo byly nové volby, opustil by angažmá u poradenské společnosti KPMG? Vlastně je zbytečné to připomínat. Tůmovy výroky prostě neladí. Ještě jeden ale za připomenutí přece jenom stojí, je z listopadu 2011, kdy se rozpadla koalice ODS a ČSSD, a je pro něj dost charakteristický. Na otázku, zda bude primátorem, odpovídal obezřetně: „Šli jsme do toho s tím, že budu primátor, když vyhrajeme volby, to bezpochyby. Teď záleží na řadě věcí, nepíše se říjen 2010, ale listopad 2011, situace není zcela identická.“
Svoboda se na rozdíl od Tůmy silných prohlášení nebojí. „Jsem myš, která se rvala a vyhrála,“ říkal o sobě. A také: „Ve stranickém životě musí člověk počítat s tím, že když bude nominován, nemůže říkat ne. Protože to je vlastně i smysl té práce ovlivňovat děj.“ Ve světle reflektorů přímo rozkvétal, netajil se, že má namířeno do celostátního vedení ODS. Okusil, jak chutná moc, ta droga mu schází. Ještě o něm uslyšíme.
