To jsou události, které hýbaly včerejšími obchody na trzích a zaměstnávaly politiky. Řecký příběh, do něhož vstoupila včera snížením hlavní úrokové sazby Evropská centrální banka pod taktovkou Itala Maria Draghiho, tím ovšem nekončí. Scénáře se nabízejí tři.
Atény zkusí sanaci
Papandreu nebo jeho zvažovaný nástupce, někdejší první muž ECB Lucas Papademos, získá důvěru a začne dále osekávat řecký stát. Veřejná zpráva o 700 tisících lidech postupně zeštíhlí o 150 tisíc, ztenčí se mzdy a penze. A začne se intenzivně pracovat na odbourávání dluhů, což hodně ztíží ekonomická recese.
Jen od předloňského roku se domácí hospodářský výkon smrskl o patnáct procent, vzhůru se vydala nezaměstnanost (osmnáct procent). Daleko za očekáváním, kvůli nezájmů kupců, zůstává privatizace státního majetku.
Řekové budou vydírat
Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a banky se zdráhají dodat hotovost. Ve hře je hlavně osmimiliardová tranše z loňského balíku 110 miliard eur, o niž se hraje už dva měsíce. S likviditou by měly Atény vydržet do poloviny prosince. MMF, který se netají výhradami k postupu řeckých změn a reforem, by však přece jen mohl zatnout zuby a příděl posvětit. Vydírací potenciál jihovýchodní republiky je totiž značný, připomínají experti: nepříznivý vývoj tlačí partnery v unii mezi mlýnské kameny, z nichž jedním je bankrot a druhým rozšíření nákazy, myslí si Ansgar Belke, hlavní ekonom Univerzity Duisburg.
Slabý článek odpadne
Věřitelé řeknou ne, Atény vyhlásí bankrot, finanční ústavy se zhroutí pod náporem střadatelů. Zavládne všeobecný šok. Ekonomika se zadrhne, nastane nouze v zásobování potravinami a pohonnými hmotami. Vláda zavede novu drachmu, ta by devalvovala vůči euru nejméně o padesát procent. Konkurenceschopnosti země to nepomůže, protože nemá silný exportní průmysl.
Zachvěje se zbytek kontinentu. Hlavní obavou je pád bank. Zasáhnout může Fond finanční stability, jeho stavbu ale může ohrozit odnětí nejvyššího ratingu Francii.
