Právě principálně odlišný úhel pohledu na evropský záchranný fond – věc v politických soubojích málokdy vídaná – vedl až k tomu, že první politickou obětí řešení dluhové krize se stala premiérka Iveta Radičová a její vláda. Vláda patřící v eurozóně k nejreformnějším a nejzodpovědnějším, pokud jde o správu veřejných financí. Vláda, jež má ve svém dědictví i kruté šetření v letech 1998 až 2006, férové splnění tvrdých podmínek pro vstup do měnové unie, záchranu slovenských bank na úkor slovenských občanů – a ne občanů EU, jak je to zvykem v jiných zemích.
A také dodržování maastrichtských kritérií i v dobách, kdy je běžně porušovaly tytéž státy, které dnes kroutí nad Slovenskem hlavou. To je ta pozitivnější stránka slovenského sporu principů.
Méně uznání si zaslouží tvrdošíjné trvání na svém i v čase, kdy už bylo jasné, že schválení eurovalu se na Slovensku nedá zabránit. A tak původní souboj slovenských alfa samců (Sulík, Mikloš, Fico) nakonec získal podobu hašteření beta truhlíků. Jinak se totiž výsledek několikatýdenního sporu nedá pojmenovat. Euroval bude schválen, jen o pár dní později. Padla vláda, která měla nastartovaných několik pozitivních a nezbytných reformních procesů. K moci se vrací levicový populista, který nebude mít problém s poklonou přijmout chystanou daňovou harmonizaci, jež se ve slovenských podmínkách nedá nazvat jinak než ekonomickou vlastizradou. A strana SaS, jež nakonec odmítla i nejlepší možnou nabídku, bude úplně bez vlivu na řešení dluhové krize nejen v evropských, ale i ve slovenských poměrech.
Cena za neschopnost dosáhnout kompromisu bude tedy na Slovensku vysoká: předseda SaS Sulík přijde o funkci předsedy parlamentu, prezident Ivan Gašparovič odvolá vládu Ivety Radičové, jejíž osobní politická budoucnost je mizerná…
Vše ostatní závisí na dohodě tří koaličních stran s Robertem Ficem. Termín předčasných parlamentních voleb, dohodnutý na 10. březen 2012, dokonal kapitulaci pravicových stran před Ficovým Smerem. Nejdříve tedy nová koalice 3+1 schválí předčasné volby, následně schválí i euroval.
Šance pravice na rehabilitaci před svými voliči je tedy omezená už také časově. Dosavadní kroky slovenských pravicových politiků však potvrzují spíše jeden z méně známých Murphyho zákonů – lepší hrozný konec než hrůza bez konce.
Autor je publicista
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
