Robert Malecký: ČEZ se musí rozdělit a částečně zestátnit

Větrná farma skupiny ČEZ v Německu

Větrná farma skupiny ČEZ v Německu Zdroj: ČEZ

Sídlo společnosti ČEZ
2
Fotogalerie

Stará dobrá poučka, podle které stát není dobrý hospodář a neměl by podnikat a vlastnit obchodní společnosti, přestává platit tam, kde jde o jeho strategické zájmy. A jak naplno ukázala ruská agrese na Ukrajině a související jevy, energetika dnes dosahuje významů ekonomických, ale také geopolitických a téměř až vojenských. Proto také premiér Petr Fiala oživil nápad na rozdělení energetické skupiny ČEZ. I když zjevně nejen proto.

Dobré důvody k rozdělení společnosti, nejspíš zjednodušeně na výrobní a distribuční část, jsou dva.  Jeden z nich není zdaleka nový, ležel na stole už před pěti lety a týkal se dostavby Dukovan nebo nových jaderných komplexů vůbec.

ČEZ jako prakticky soukromá společnost – ano, stát sice drží sedmdesát procent akcií, ale o státním nebo polostátním podniku není možné mluvit – se stěží může pouštět do dobrodružství s nejistým koncem, financováním a riziky. Manažeři podniku se v dobré víře těžko mohou podepisovat pod rozhodnutí, která mají výsostně politické konotace, potřebují k tomu krytí od vlády. V ideálním případě samozřejmě od vlády, která vykonává akcionářská práva absolutně a nikdo jí do toho nemůže mluvit. Na „dukovanský“ důvod před pěti lety předchozí Babišova vláda odvahu nenašla, nyní se ovšem objevil další, který je s ním, alespoň co se týče výhod, ve shodě.

Expert pro Blesk o konci ruské ropy v EU: Má to háček! A Putina to tlačí dávat slevy

Video placeholde
• Pavlína Horáková

Vláda hledá cesty, jak v době zvyšujících se cen energií držet v ruce nástroje pro kontrolu těchto cen pro domácnosti. Chce se umět chovat lidsky, solidárně, což je přirozeně v rozporu se samou podstatou energetického byznysu. Nikdo nebude a priori předpokládat, že mezi třiceti procenty minoritních akcionářů jsou samí psychopati a nelidové, jen je taková úvaha úplně mimo mísu. Nikdo po nich nemůže požadovat, aby se chovali v rozporu s obchodnickými zájmy. Po státu ano.

Akcie ČEZ v minulém týdnu vystřelily prudce vzhůru a jsou nejvýše od roku 2008. Tržní hodnota společnosti se drží kolem šesti set miliard korun, nyní spíše nad touto hranicí. Čili se nabízí úvaha, kolik by si měl stát na případné vyplacení menšinových akcionářů připravit.

Aby byla cena férová, bude to nejspíš o prémiové desítky procent výše, než činí tržní hodnota, každopádně se bavíme o stovkách miliard korun. Což se jednorázově může jevit jako pořádný balík, který bude muset Fialova vláda vytáhnout z kešeně.

V dlouhodobém horizontu stát získává významný nástroj, jak ovlivňovat ceny energií pro domácnosti, což se v současné situaci a hlavně do budoucna jeví jako nezbytnost. Stejnou nebo podobnou cestou už se ostatně vydali i v jiných zemích, v Německu nebo ve Francii.

Premiér Petr Fiala zatím restrukturalizaci připouští opatrně a v podrobnostech není příliš sdílný. Pro ČEZ je prý třeba najít to správné místo z hlediska jeho budoucích úkolů. Ty ovšem definované jsou, a jasně: Ovlivňování konečných cen a možnost stavět jádro. V obou případech je zestátnění společnosti praktická nezbytnost. Není na co čekat, včera nebo před zmíněnými pěti lety už bylo pozdě. Čili je to znovu jen otázka politické odvahy, kterou předchozí vlády neměly.