Robert Malecký: Krasojízda muzejního TGV paroduje „české šunky“

Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží

Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží Zdroj: E15 Dominik Kučera

Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží
Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží
Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží
Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží
Rychlovlak TGV přijel do Prahy na Hlavní nádraží
21
Fotogalerie

Týdenní šaráda s legendárním francouzským vlakem TGV na českých kolejích skončila. A to stylově: Jednomu ze spojovacích vozů se zasekla kolečka, a tak musel do opravny. A šikovné české ručičky slavný vlak opravily! „Ještě poklepat na kopýtka, a už se může vydat na dalekou cestu zpět do Francie,“ utahovaly si z toho na svém twitterovém profilu České dráhy a vlak se z Česka stáhl zpátky do muzea.

Můžeme se návštěvě čtyřicet let starého vlaku smát, anebo si klást otázku, jestli si ČD utahují z nás, ze sebe nebo ze sesterské organizace Správa železnic. Ta má výstavbu vysokorychlostních tratí v popisu práce a na dopravcích typu ČD je, aby na rychlé koleje nasadily komfortní vlaky. Rychlých kolejí máme přesně nula kilometrů a s vlaky to taky nevypadá nejlíp.

ČD plánují během příštích deseti let investovat sto miliard korun do nových vlaků pro maximální rychlosti až 230 kilometrů za hodinu, řekl v rozhovoru pro deník E15 nový generální ředitel drah Michal Krapinec. „Rychlost po nás požadují zahraniční partneři, například Německo. Aby ty naše staré šunky neblokovaly kapacitu jejich tratí,“ říká šéf dopravce. Nelze si nepovšimnout toho paradoxu. Nejde o české dráhy, ale o ty německé. Ale budiž, dejme tomu, že jsme v roce 2032 a ČD disponují vozy, které dokážou uhánět dvěstětřicítkou, a to za sto miliard, což je částka, na niž se za současné kondice podniku lze dívat hodně podezřívavě. Budou mít takové vozy v Česku po čem jezdit, anebo skutečně mluvíme jen o zahraničí?

V Brně zastavil nejslavnější francouzský vlak TGV PSE 16, hrál v něm Belmondo.

Video placeholde
• Hynek Zdeněk

Bavíme se ve dvou rovinách, o připravenosti projektu a samozřejmě o penězích. Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by měla začít zhruba za tři čtyři roky a vyjít na desítky miliard korun. Celý projekt by pak stál 700 miliard. To jsou znovu částky, které v rozpočtových výhledech úplně nevidíme. Ministr dopravy Martin Kupka naznačil v ČT další problém: „Před námi bude upravit zákon, který by otevřel cestu k realizaci těchto tratí a samozřejmě najít dobré řešení pro všechny, kteří žijí v blízkosti.“ Ano, stát nemá vyřešeno ani to, kudy tratě povedou, a bude muset bojovat s nesouhlasem radnic. Co nám to jen připomíná? Aha, dálnice.

Česko v přípravě velkých liniových projektů trestuhodně zaspalo. Politici sice říkají, že vysokorychlostní tratě mají prioritu, ale příprava projektů, jednání s obcemi ani financování tomu neodpovídají. Pokračuje se klasickým tempem „připravíme, projednáme, zajistíme“ a moderní vlaky rychle ujíždějí.

Za dva covidové roky zmizelo kamsi určitě přes bilion korun, což je memento i příležitost. Pokud by se podobná částka rychle utratila s rozvahou, můžeme skokově dohnat alespoň kus toho, co jsme za třicet let ztratili. Jinak hrozí, že se v roce 2032 zase budeme dívat, jak česká lokomotiva vleče po trati vyřazený německý rychlovlak z roku 2000. A tleskat si, že mu umíme opravit kopýtka.

Autor je spolupracovníkem redakce