Základním poznatkem z uplynulého týdne je fakt, že jsme konečně v ostré fázi předvolební kampaně, což je okamžik, kdy se politici zhmotňují v ulicích a domovech pro seniory. Stojí to za několik poznámek, zejména protože se nám nevynořují pozitivní programová témata a zdá se, že kampaně budou stát především na vymezování se: programem bude anti-Babiš, anti-Piráti, anti-covid, anti-korupce (pokolikáté už?) a anti-migrace, pochopitelně.
Jedinou neotřelou figuru zatím předvedla pro někoho možná překvapivě ČSSD, když nastolila téma „Babiš jako sociální demokrat proti své vůli“. Myšlenka, se kterou přišel bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla, stojí za bližší prozkoumání. ČSSD si tuto pozornost zaslouží, vždyť kdo ví, zda to není naposledy. Nebo jinak – pokud skutečně Špidla v úloze starého praktika přicházejícího na potápějící se bárku udělit pár posledních kapitánských rad, uspěje, bude to na úrovni zázraku.
ČSSD poptává řádově jednotky procent voličů. Hranice úspěchu leží při pěti procentech nutných pro vstup do sněmovny, což se ale týká jen strany jako celku. Třeba u Jana Hamáčka jako úřadujícího předsedy leží výš, minimálně na úrovni 7,27 procenta, které ve volbách v roce 2017 získalo trio Bohuslav Sobotka jako premiér, Milan Chovanec jako úřadující předseda strany a Lubomír Zaorálek coby volební superlídr – ať už tedy tato nezvyklá kombinace tehdy znamenala cokoli.
V Lidovém domě uvažují logicky, když se neobracejí do vod, které nyní úspěšně okupují obě opoziční koalice, ani k extremistům zprava a zleva. U extremistů proto, že je opustily vhodné typy schopné přitáhnout preferenční hlasy, jako byl třeba Jaroslav Foldyna (dnes v SPD). V liberálních a liberálně-konzervativních vodách pak neloví proto, že je jim celkem zřejmé, že se zde po čtyřech letech vlády s Andrejem Babišem hlasy pro ČSSD nevyskytují.
Sociální demokracie ví, že „jistota dvojnásobku“, abychom přibližně číselně pojmenovali její poptávku, leží u jejích bývalých voličů, které Andrej Babiš vyluxoval na své populistické pouti zprava doleva. A k nim směřuje následující vzkaz: „Úspěšná snaha personálně malé síly prosadit sociálnědemokratickou agendu posunula vládu, která je vnímaná jako vláda ANO, směrem k sociální demokracii, ale také umožnila Andreji Babišovi upevnit to přetažení našich voličů. Babiš je sociální demokrat proti své vůli, nechce jím být, ale je,“ řekl v týdnu Špidla pro Seznam Zprávy.
Náhoda to nebude – prakticky totožnou teorii vyslovil i v CNN Prima News. Špidla se vrací do vysoké politiky, má souhlas své domovské organizace v Praze 4 a je pravděpodobné, že ho uvidíme na pražské kandidátce strany. Že nejde o náhodu, vidíme i v posledních vyjádřeních místopředsedkyně ČSSD Jany Maláčové, mimochodem Špidlovy vrchní „nadřízené“ na ministerstvu: „Vůbec se mu poslední dobou líbí politika sociální demokracie,“ napsala na Facebook k Babišově podpoře zmrazení platů politiků. „Světe div se! Babiš najednou poslouchá. Čím to asi bude?“ psala o pár dní dřív k nadzákonné valorizaci důchodů. Není pak divu, že je to právě Jana Maláčová, která si s Babišem podává dveře v domovech pro seniory.
Letošní kampaň nám nabídne řadu minisoubojů. Ten o hlasy seniorů předvádí v přímém přenosu vládní ANO s ČSSD. Což není vzhledem k pozdnímu termínu voleb, stavu veřejných financí a rozpočtovým ohledům ta úplně nejlepší zpráva.
