Rozvíjející se ekonomiky už svět nespasí

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/AP

Šéfové západních zemí mají o starost navíc. Evropská unie doufala, že jí rychle rostoucí asijské a jihoamerické ekonomiky pomohou z dluhové krize. Na posledním summitu zemí G20 ale státy jako Čína nebo Brazílie odmítly přispět do nového evropského záchranného fondu. V době hrozby další ekonomické krize se totiž ukazuje, že rozvíjející se ekonomiky se tak akorát samy drží na nohou, a je tedy nepravděpodobné, že by byly opět schopny tahat svět z problémů jako před třemi lety.

Indie je ochromená vysokou inflací a vládním dluhem, Turecko je zase kvůli saldu běžného účtu velmi zranitelné vůči náhlému odlivu zahraničního kapitálu, brazilské hospodářství zpomaluje pod vlivem neochoty tamní střední vrstvy dále utrácet a Číně – podle Mezinárodního měnového fondu – hrozí kolaps finančního sektoru. „Čína je klíčová, nicméně svět na ni bude muset tentokrát spoléhat méně, protože Čína prostě nemůže spustit stejnou vlnu vládních stimulů,“ varuje stratég asijské pobočky Alliance Bernstein Anthony Chan.

Důležitost rozvíjejících se trhů pro světovou ekonomiku výrazným způsobem změnila krize na přelomu let 2008 a 2009. „Rozvíjející se trhy do ní šly s nízkým vládním dluhem i dluhem domácností,“ připomíná pro Bloomberg Nick Chamie, šéf výzkumu v RBC Capital Markets. Výsledkem světového hospodářského útlumu byl pro tyto země raketový nárůst zadlužení vlád i domácností a pokles přebytků obchodní bilance. „Řada asijských zemí je stále ještě ve fázi konsolidace po masivních fiskálních stimulech před třemi lety,“ podotýká Anthony Chan. Většina rozvíjejících se ekonomik podle něj nyní bude hledět směrem dovnitř a řešit své vlastní problémy ve snaze vyhnout se tvrdému přistání.

Podle MMF se v rozvinutých ekonomikách zadrhl přechod od vládních stimulů k soukromé spotřebě. Rozvíjejícím se zemím se zase nedaří posunout se od exportu k preferované vyšší domácí spotřebě. Stratég ING Investment Management Maarten Jan Bakkuma však soudí, že si USA i země eura žily nad poměry celá desetiletí. „Život na úkor budoucnosti se nyní bude muset splatit. Nebude možné udržet současnou úroveň prosperity,“ říká Bakkuma.

Svět se tak nachází na křižovatce. „Potřeba růstu je enormní a firmy a investoři potřebují vědět, odkud ten růst půjde a kdo ho potáhne,“ uvedl pro magazín Global Finance Darren Williams ze společnosti Alliance Bernstein. Zejména Evropa je podle něj ve schizofrenní situaci. „Trhy po ní žádají protichůdné změny. V jednu chvíli chtějí větší úspory, pak indikují, že škrty a úspory nepomohou, protože zadusí ekonomický růst a poté bude ještě složitější pro státy eurozóny splácet dluhy,“ dodal Williams.