Pavla Palaščáková: Scholz chce ukrajinské potíže léčit penězi | E15.cz

Scholz chce ukrajinské potíže léčit penězi, potřebuje ale novou východní politiku

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Za tři měsíce války nedokázali nejdůležitější lídři Evropské unie vyladit svůj přístup k Ukrajině tak, aby nebudil kritiku východních zemí sedmadvacítky. Německého kancléře Olafa Scholze jeho váhavost dostala i do domácích potíží. Popularita sociálnědemokratického politika je nízká, zastiňují ho zelení vládní kolegové a jeho strana pohořela v nedávných volbách v Severním Porýní-Vestfálsku. Scholz tak teď jako bohatý evropský strýček, který se chce zalíbit, vytahuje peněženku a doufá, že tímto gestem Ukrajinu a kritiky umlčí.

Německo-ukrajinské vztahy jsou od počátku ruské invaze poznamenané vzájemnou nedůvěrou. Berlín je obviňován z přílišné opatrnosti a neochoty zpřetrhat obchodní vazby na Rusko. Škody působí hlavně nekonečná sága kolem zbrojní pomoci, v níž Scholz hraje ústřední roli. Berlín je zřejmě zase zaskočen přímočarostí Ukrajiny, která svou nespokojenost dává otevřeně najevo.

Brutální upřímností proslul zejména ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk, jenž v médiích prohlašuje, že Scholz Ukrajině stejně slíbené těžké zbraně nepošle. Podle něj šéf německé vlády pouze hraje o čas a čeká na příměří, až už nebude potřeba odvážných rozhodnutí.

Kancléř přitom už skutečně vyhlíží mírovou budoucnost a v boji o nápravu své reputace sází na svou aktivní roli v poválečné obnově Ukrajiny. Za tímto účelem navrhl vytvoření solidárního fondu, jenž by měl od unijních členů a partnerů shromáždit miliardy eur na rekonstrukci země. Samotné Německo jí navíc přislíbilo miliardu v rámci závazku zemí G7, který má zabránit jejímu hospodářskému kolapsu v nejbližších měsících.

Plán Česka při odstavení dodávek plynu

Video se připravuje ...
Plán Česka při odstavení dodávek plynu

Nicméne, nepíše se rok 2010, kdy Berlín mohl z pozice bohatého zachránce diktovat přísné podmínky pomoci Řecku. Válka v části Evropy otřásla důvěrou v německou prozíravost, což ohrožuje pozici země jakožto lídra EU. V době, kdy sedmadvacítka potřebuje silné vedení, Scholz reaguje liknavě a pod vnějším tlakem. V očích východních členů společenství mu navíc v nedůvěryhodnosti zdatně konkuruje francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž odmítá ruského prezidenta Vladimira Putina zatlačit do kouta.

Oba se zároveň vyjadřují rezervovaně k ukrajinské budoucnosti v evropském společenství. Dle kancléře si Kyjev nezaslouží jít zkratkou, když balkánské země musejí ujít celou trasu. Západní lídři patrně spoléhají na to, že Ukrajinu lze ošálit vidinou finanční pomoci a členstvím v jakémsi unijním béčku.

Jenže toto chytračení může vyvolat další nevoli v Polsku a Pobaltí, jejichž představitelé dávají najevo, že si přejí přímou a rychlou cestu napadeného státu do EU. Plán umlčet Kyjev penězi má navíc slabinu v podobě proslulé korupce. Odborníci varují, že si dárci budou muset dát pozor na to, aby finance neposloužily hlavně k odškodnění oligarchů. Bylo by naivní očekávat, že se Ukrajina během války přerodí v transparentní zemi.

I kdyby se jí podařilo ubránit suverenitu a přijatelné hranice, stále tak hrozí, že se po válce vrátí do starých kolejí a zůstane nepohodlným příbuzným, kterého je Západu trapné obětovat Rusku, ale přijmout ho pod svou střechu také nechce.

V tomto směru už EU v čele s Německem jednou selhala po roce 2014, kdy kancléřka Angela Merkelová pouhý rok po okupaci Krymu odkývala stavbu plynovodu Nord Stream 2, jenž měl problematickou zemi obejít a zajistit hladký obchod s Ruskem. Tentokrát by však absence jasné, nové východní politiky přijatelné pro dosud přehlížené členy mohla být fatální, a vyvolat dokonce rozklad EU.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery