Pokud nepadne vláda, má pozici v čele jistou na další dva roky – nominace posbíral ve všech krajích. Sociální demokracie si nemůže dovolit hazardovat, předseda vlády se z nejvyšší stranické pozice nesesazuje. Tentokrát chceme ukázat, že strana překonala vnitřní rozpory, říkají významní činitelé.
Suverénní Sobotka
Sociální demokracii už Sobotka vedl několikrát. Ať už byl pověřený řízením, či rovnou předsedal. Jeho pozice je tak pevná jako nikdy předtím. Může už počítat s tím, že jako v počtu let dotáhne bývalého šéfa ČSSD Miloše Zemana. I to mu dává dostatek sebevědomí, aby se vyrovnal s bývalými rivaly a zasadil jim poslední ránu.
Právě to ve zprávě pro delegáty sjezdu, kterou Sobotka zveřejnil na webu ČSSD 3. března, činí. „Několik významných funkcionářů zcela nadřadilo osobní ambice budoucnosti strany. Když se v roce 2011 nestal Michal Hašek předsedou ČSSD, nadále kolem sebe vytvářel paralelní mocenské centrum,“ stojí v analýze.
Neúspěšný pokus o puč zosnovaný Haškem podle předsedy stranu zesměšnil, ponížil a poškodil. Stejně jako se stranickými rebely se Sobotka vypořádává také se Zemanovou rolí vůči ČSSD.
Nejistá tajná volba
Sobotka je na koni, a tak předem řekl, koho by si přál v nejužším vedení. Na postu prvního místopředsedy
by nejraději viděl Milana Chovance, a toho také jednoznačně nominovala většina krajů. Další lidé, které by rád viděl po svém boku, jsou Lubomír Zaorálek, Martin Starec, Jan Hamáček, Michaela Marksová Tominová či Lenka Teska Arnoštová.
Že volba všech místopředsedů dopadne podle šéfova přání, samozřejmě jisté není. O místo prvního místopředsedy si hodlá na sjezdu říci Jiří Dienstbier. Nominace však má jen na řadového místopředsedu. Jižní Morava a Ústecko zase daly nominaci na prvního místopředsedu Sobotkovu odpůrci Jeronýmu Tejcovi. A tajná volba už mnohokrát přinesla různá překvapení.
Revoluce ve stanovách
Delegáti sjezdu by také měli učinit tečku za loňským vnitrostranickým referendem. V něm Lidový dům žádal od socialistů odpovědi na tři otázky. Za prvé, zda mají o konečné podobě kandidátních listin rozhodovat všichni členové strany. Za druhé, zda má na kandidátkách být čtyřicet procent žen. Za třetí, zda má strana připravit zákon omezující kumulaci placených veřejných funkcí. Korespondenčně odpovědělo zhruba dvanáct tisíc lidí, většina kladně zodpověděla všechny otázky.
Sobotka by chtěl první dvě věci zapracovat do stanov, ale nemusí to jít hladce. Třeba pro povinné ženské kvóty na kandidátkách se v referendu vyslovilo jen 51,8 procenta hlasujících a mnozí kandidáti – třeba jihočeský hejtman Jiří Zimola – jedou do Prahy s tím, že tuto změnu nepodpoří. Podstatnější ale je, jak dopadne na sjezdu hlasování o změně ve výběru na stranické volební kandidátky. Návrh, aby o jejich sestavách nerozhodovali jen krajští funkcionáři, podpořilo v referendu 88 procent lidí.
O Zemanovi bez Zemana
Úvod rokování sociálních demokratů se tentokrát obejde bez obligátních zdravic, žádní političtí hosté totiž na sjezd nebyli pozváni. Jméno jednoho politika se přesto skloňovat bude.
Předseda Sobotka bude mluvit o Miloši Zemanovi. Názor, který napsal ve zprávě pro delegáty, je už známý, dá se shrnout do věty: Nynější hlava státu v době po své první neúspěšné kandidatuře v roce 2003 jednala způsobem, který poškozoval sociální demokracii.
Poté, co se hodnocení ze zprávy pro delegáty sjezdu dostalo na veřejnost, přišla z Hradu obratem odpověď – Sobotkova tvrzení jsou lež. To Zeman dokládá například svou účastí ve volební kampani v roce 2006, kdy Zemákem brázdil republiku, a jak říká, snad i přispěl k tehdejšímu dobrému volebnímu výsledku ČSSD.
Lidsky dokážu pochopit, jestliže zrádce omlouvá svoji zradu
„Mám-li být smířlivý, musím říci, že lidsky dokážu pochopit, jestliže zrádce omlouvá svoji zradu,“ uvedl prezident v rozhovoru pro Parlamentní listy. Pro přesnost je ovšem potřeba dodat, že ve zprávě pro stranický sjezd Sobotka rovněž vyzdvihuje i Zemanovy zásluhy o sociální demokracii z let 1993 až 2002. Příběh lásky a nenávisti mezi ČSSD a bývalým sociálním demokratem tak zjevně nekončí. Zajímavé bude, zda se ho přímo na nadcházejícím sjezdu dotkne některý z delegátů.
Před dvěma lety, na ostravském sjezdu ČSSD, zažil Zeman triumf. Delegáti mu tleskali vestoje. Chystal se i na rokování, které se odehraje o tomto víkendu. Socialistům chtěl říct, že mohou rychle a snadno přijít o voliče. Lidový dům ho ale odstřihl.
Chovanec má nejsilnější pozici. Do vedení míří i dvě ženy
Po předloňském odchodu neformálního vůdce vnitrostranických pučistů Michala Haška nemá ČSSD prvního místopředsedu. Nadcházející volební sjezd partaje bude vybírat nejvýše ze tří jmen. Jednoznačně nejlepší pozici má ministr vnitra Milan Chovanec, paradoxně jeden z účastníků lánské schůzky s hlavou státu. Chovanec však krátce po utajované rebelii otočil a stal se nejbližším spolupracovníkem šéfa socialistů Bohuslava Sobotky.
I když tajné hlasování nemusí být úplně bezproblémové, nezdá se, že by ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, jehož šéf partaje Sobotka odsunul na vedlejší kolej, mohl Chovance ohrozit. Dalším možným adeptem je Haškův spojenec Jeroným Tejc, který se ke svojí kandidatuře jasně nevyjádřil.
O znovuzvolení řadovými místopředsedy budou usilovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a strážce stranické pokladny Martin Starec. Funkci ve vedení má jistou minimálně jedna z dvojice kandidujících žen, tedy ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, nebo náměstkyně ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Není ovšem vyloučeno, že se mezi špičky sociální demokracie mohou probojovat obě.
| Kandidáti na prvního místopředsedu |
|---|
| Milan Chovanec |
| Místopředseda ČSSD a ministr vnitra je favoritem na druhého muže strany. Podporuje ho lídr Sobotka a má zdaleka nejvíce nominací z krajů – s výjimkou jižní Moravy třináct. Byl jedním z účastníků lánské schůzky s prezidentem Milošem Zemanem po vyhlášení výsledků předčasných parlamentních voleb na podzim 2013. Jako první se k účasti na setkání přiznal a nabídl rezignaci na post místopředsedy, kterou Sobotka nepřijal. Patřil mezi ministerské kandidáty, jež kritizoval Zeman. Prezident připomněl, že Chovanec za devět měsíců získal bakalářský titul na tehdy problematické plzeňské právnické fakultě. ČSSD je vnitřně jednotná, jako už dlouho nebyla, napsal v pondělí Chovanec delegátům. |
| Jeroným Tejc |
| Hvězda expředsedy poslanců ČSSD a adepta na šéfa rezortů vnitra či justice zaznamenala strmý pád po schůzce s hlavou státu v Lánech. Jako prvního místopředsedu by si ho přála jeho domovská buňka v Jihomoravském kraji a také ústecká sociální demokracie. Ta nominovala jak Chovance, tak Tejce. V posledních týdnech se odmítal vyjadřovat. „Nebudu před sjezdem poskytovat žádné rozhovory. Chci, aby to, co řeknu, slyšeli ze všech nejdříve delegáti,“ tvrdil. Stejně reagoval i neformální vůdce lánských pučistů, jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten se ale o funkci ve vedení strany ucházet nebude. Podle některých pozorovatelů může být Tejc „černým koněm“ volby řadových místopředsedů, a to na úkor ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové. |
| Jiří Dienstbier |
| Ministr pro lidská práva projevil zájem o funkci prvního místopředsedy už v listopadu. „Sjezd bude o stabilitě, sjednocení a jednoznačné podpoře stávajícího předsedy Bohuslava Sobotky,“ míní. Dienstbier patřil mezi nejbližší Sobotkovy spojence, jejich vztahy ale ochladly. Když například veřejně vystoupil proti loňské dohodě vládní koalice s pravicovou opozicí o služebním zákonu, Sobotka si ho „vzal na kobereček“. Spolustraníci Dienstbierovi dlouhodobě vytýkají, že je sólový hráč. V roce 2010 byl hlavní tváří kampaně sociálních demokratů v pražských komunálních volbách, svým odporem ke spolupráci s ODS se nakonec dostal do izolace. Dienstbier zabodoval v přímé volbě hlavy státu, v prvním kole skončil těsně čtvrtý. Má nominace z Pardubicka a Vysočiny, ovšem jen na řadového místopředsedu. |
| Kandidáti na řadové místopředsedy |
|---|
| Michaela Marksová Tominová |
| Dlouhodobě se zabývá postavením žen a mužů ve společnosti, otázkami ženských práv a rodinnou politikou. Na tato témata přednáší, publikuje články a vystupuje v médiích. I ministryně práce a sociálních věcí zdůrazňuje, že sjezd překoná vnitrostranické rozpory a partaj sjednotí. Naposledy rozvířila veřejné mínění nápadem, aby alimenty, které ženy nedostávají od otců, platil stát. |
| Martin Starec |
| Zodpovídá za hospodaření strany a i on by měl obhájit post ve vedení sociální demokracie. „Záleží mi na tom, aby ve vedení zůstali lidé jako Lubomír Zaorálek a Martin Starec,“ řekl nedávno Sobotka. Starec je členem ČSSD od roku 1998, kdy obnovoval její činnost. Poprvé byl zvolen místopředsedou před dvanácti lety. |
| Jan Hamáček |
| Sobotka by si na pozici místopředsedy přál i šéfa Poslanecké sněmovny. Hamáček je přitom z titulu parlamentní funkce automaticky členem grémia sociální demokracie. Ve straně se dlouhá léta orientuje na zahraniční otázky. V minulosti vždy pomáhal tehdejším pravicovým koalicím při hlasování o vyslání českých vojáků do zahraničí. |
| Lubomír Zaorálek |
| Sobotkův spojenec mimo jiné i ve sporech s prezidentem Milošem Zemanem by měl mít znovuzvolení místopředsedou prakticky jisté. Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině se rozhodně postavil na stranu Kyjeva, v reakci na kritiku části spolustraníků však rétoriku zmírnil. Pochází z Ostravska, věnuje se otázkám spojeným s firmou OKD ovládanou Zdeňkem Bakalou. |
| Lenka Teska Arnoštová |
| Stejně jako její protikandidátka je členkou pražské organizace socialistů, což může zvolení obou žen zkomplikovat. Teska Arnoštová má nominace dvanácti krajských organizací. Byla by ráda, kdyby ve vedení ČSSD nebyla jen jedna žena. Jako náměstkyně ministra zdravotnictví má na starosti legislativu a právo. Chtěla by zapracovat na dlouhodobé vizi strany. |
