Série druhá, epizoda třetí, Miloš Zeman přednáší své osmé vánoční poselství. Kdybychom chtěli být přísní, řekneme, že mělo jen dvě malé vady. Nebylo příliš vánoční, pokud tedy nepočítáme ozdobené lánské rekvizity typu stromek a sklenička s vínem (proč?), a neobsahovalo žádné výrazné poselství. Na to jsme si ovšem už u prezidentských projevů zvykli a upřímně – nikdo už asi nic převratného nečeká. Většinou nám ke štěstí postačí, když Zeman nikoho moc neurazí. Což se opět nepovedlo.
Kdybychom měli na úvod najít nějaký výraznější headline Zemanova štěpánského projevu, je to výzva k očkování. Zde prezident mile překvapil, u voličských skupin náchylných k dezinformacím a problémům s mikrovlnkami a chemtrails by jeho slovo mohlo mít váhu.
Druhý výrazný headline je čistě zpravodajský, volby budou, pokud se nic významného nestane, počátkem října. Zde prezidentův proslov splnil úlohu tiskové zprávy, ani to není málo.
Ve zbytku byl projev zbytečný. Kdyby ho poslouchal marťanský špion, který právě přicestoval na planetu, viděl by zemi, kde schopné vládě házejí pod nohy klacky diverzní opoziční skupiny napojené na prolhaná média pod vedením jakéhosi Zdeňka Bakaly. Naštěstí statečná vláda dokáže odolat nejen záškodníkům, ale levou zadní přitom vyřešit ještě pandemii. Generálem toho boje je jakýsi plukovník Prymula.
Miloš Zeman, tak jako už mnohokrát a stále častěji, prokázal, že pro svoje staré války není schopen střízlivého pohledu.
Za to, že máme druhou vlnu koronaviru, může podle Zemana opozice, vláda a veřejnost. V tomto pořadí. V úvodu svého projevu Zeman opozici zmiňoval tak často, že se její kritika úplně minula účinkem a usvědčila prezidenta z posedlosti. Souběžně chválil vládu, jak epidemii zvládla, speciálně jmenoval „svého“ ministra Prymulu. Přičtěme k tomu chválu za zadlužení země, konstatování, že klíčové oblasti našeho hospodářství, prý průmysl, stavebnictví a zemědělství, epidemii přežily – a dostáváme obraz prezidenta země montoven, kterému nějaké služby nebo osud živnostníků na srdci příliš neleží. Prostě vláda maká, ostatní jen žvaní.
Když si Zeman vyřídil účty s opozicí, pustil se do svých dalších odvěkých rivalů. Tedy do novinářů a Zdeňka Bakaly. Tyto světy se potkaly v nenávistném výlevu na adresu vydavatelství Economia: "Stejně tak bohužel selhala i naše média. Zejména nenávistná byla média vlastněná Zdeňkem Bakalou. A já tvrdím, že ti novináři, kteří berou peníze od Zdeňka Bakaly, ať jsou to ti různí Honzejkové, Taberyové, Štětky a další, jsou hodni nejhlubšího opovržení.“ Smutný pohled do duše plné žluči. „Vtípek“ na úrovni žáka třetí třídy základní školy - nebo co to mělo být – na adresu redaktora Jana Štětky z Hospodářských novin, je pak smutnou ukázkou mentálního úpadku, kterým prezident prochází.
V závěru právě v narážce na novináře Zeman citoval Menzelovo Rozmarné léto. “A proto bych vám chtěl říci: Nestřílejte na provazochodce, má svých starostí dost. Arnoštku, spadneš.” Hodí se to dobře na samotného prezidenta, jen svůj obraz pro své vlastní starosti a staré bitvy nechce vidět. Z tenkého lana mezi vkusem a nevkusem už Miloš Zeman dávno spadl.
