The Washington Post
Superkomisi nechal na holičkách Obama
Rozpočtové dohody se dosahují díky prosbám, žadonění, machinacím, slibům či hrozbám prezidenta. Pár telefonátů a veřejných vystoupení se nepočítá. Rozpočtová superkomise se nedohodla, protože prezident Obama jen krčil rameny. Proces přitom nebyl odsouzen k zániku od počátku. Vůdce senátní většiny Harry Reid i mluvčí Sněmovny reprezentantů Boehner se chtěli dohodnout. Demokraté v Senátu byli ochotni hlasovat pro škrty, ale z pohledu republikánů nejel vlak přes požadavek mírného zvýšení objemu daňových příjmů. Obamův chladný přístup je zklamáním, ale nikoli nepochopitelným jednáním. Selhání dohody nemá okamžité negativní ekonomické následky, ale pozitivní politické následky možná ano. Snížení deficitu, o něž se hrálo (1,2 bilionu dolarů v průběhu deseti let), je totiž příliš malé.
Jde o osm procent HDP, což při vědomí výše kumulovaného dluhu vypadá jako chyba v řádu.
Celková výše snižování deficitu je ale závazná, a pokud nebude dohoda Kongresu, budou zavedeny automatické plošné škrty. Na ně ale nedojde dříve než v roce 2013, takže nebudou mít přímý dopad na prezidentskou kampaň. I kdyby však Obama se svou strategií uspěl, stane se tak jen dočasně. Dokud nenastane náš fiskální konec.
The New York Times
Kolaps superkomise
Okolím Capitol Hillu se v pondělí začal šířit kouř z doutnajícího selhání rozpočtové „superkomise“, který republikánům umožnil skrýt pravdu o jeho příčinách. Jediným důvodem selhání byla neochota republikánů kývnout na zvýšení daní pro bohaté. Republikáni unisono viní Baracka Obamu. Přitom kdyby jediný z nich byl pro mírné zvýšení horní sazby daně z příjmu, mohla celá strana získat biliony dolarů ze škrtů ve výdajích. Nikdo však tak odvážný krok neučinil.
A očekávat něco podobného nyní je nesmysl. V červenci odmítli Obamův návrh úspor ve veřejných rozpočtech ve výši bilionu dolarů a v programech Medicare, Mediacaid a Social Security ve výši 650 miliard. A to spolu se zvýšením daňových příjmů o 1,2 bilionu. Podobně naložili se zářijovým plánem snížit deficit o 3,6 bilionu dolarů, z čehož by 60 procent připadalo na škrty. A samozřejmě odmítli i návrhy „superkomise“ na tříbilionové snížení deficitu, protože třetinu z něj má krýt zvýšení daně z příjmu pro bohaté.
Demokraty obviňují, že nejsou s to sáhnout na své volební taháky, přičemž ignorují jejich ochotu vytáhnout z programů Medicare a Medicaid 475 miliard. Republikáni ale předložili jen směšné návrhy, jako například navýšení objemu vybraných daní o 300 miliard při zachování Bushových sazeb pro bohaté.
Financial Times
Nezodpovědný Kongres
Ameriku budou finanční trhy rozmazlovat stejně jako Německo – extrémně nízkými úroky na kapitálových trzích. A to navzdory obřím dluhům. Investorské peníze musejí někam jít, a tak budou obě země dál zaplaveny levnými miliardami. To vede k sebeuspokojení. Obě země jednají nedisciplinovaně.
Wolfgang Schäuble plánuje pro příští rok zvýšit zadlužení. A americký Kongres se opět nedohodl na kompromisním rozpočtu. Dokud politika nepocítí karabáč finančních trhů, nic se nezmění. Dříve či později se to vymstí. Zejména USA. Teď mají zdánlivé štěstí, že je pozornost upřena na Evropu, ale řešení deficitů se stejně nevyhnou. A později už k tomu trhy nemusejí poskytnout čas. Proto není nulový výsledek superkomise jen superblamáží, ale též důkazem nezodpovědnosti Kongresu. Republikáni se mohou v kampaních bít v prsa, že se nebudou zvyšovat daně, a demokraté, že zabránili krácení důchodů. Strany se ale možná budou s následky své neschopnosti potýkat ještě před volbami. S letošním rokem končí několik stimulačních opatření. To může oslabit ekonomiku a trhy naladit velmi skepticky.
Financial Times
Cirkus v DC
Schopnost amerického Kongresu něco zpackat nemá horní hranici. To víme. Proto nebylo žádným překvapením, že se washingtonská „superkomise“ tento týden nedokázala shodnout na kompromisním plánu fiskální politiky. Washington je stále daleko od chování, které by se dalo označit jako rozumné, nedej Bože skvělé. Proto bude moudré si rovnou vsadit na ještě mnohem horší pat, vidíme-li, jak se obě strany zakopávají na svých pozicích kvůli prezidentským volbám v příštím roce. Stejně svůdné by bylo přejít tento poslední cirkusový výstup na Capitol Hillu jako irelevantní.
Jenže sešup indexu Dow Jones a vzestup úroků amerických dluhopisů ukazují, že dojde i na dopady do reálného světa. Jak se objevují první náznaky amerického oživení, Washington zřejmě hodlá jakýkoli zelený výhonek zadupat do země. Možná si někteří mysleli, že hrozba automatických plošných škrtů ve výši 1,2 bilionu dolarů bude na 12 zákonodárců působit jako motivace k hledání kompromisu. Tyto naděje byly marné, v neposlední řadě proto, že škrty začnou platit až po volbách.
Jenže Amerika bude stejně potřebovat rámec střednědobé fiskální disciplíny. Nezdá se, že by to Kongres trápilo.
