Strkat hlavu do písku je lidské, aneb proč globální oteplování nyní není velkým tématem | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Strkat hlavu do písku je lidské, aneb proč globální oteplování nyní není velkým tématem

Marek Hudema - Info.cz

Planeta se otepluje a přispívá k tomu lidská činnost. Studie o tom, co to bude znamenat, ukazují stále hrozivější následky, ale zájem o to něco podniknout je menší než třeba před deseti lety. O boji proti globálnímu oteplování příliš hlasitě nemluví většina politiků, ačkoli dříve, když se vývoj nezdál tak hrozivý, to bylo mnohem větší téma. Proč?

Důvodů je zřejmě několik a jsou navzájem provázané. Za prvé část vědců a aktivistů dlouhá desetiletí tvrdila, že se blíží hrozná katastrofa. Jenže vědecké studie a modely tehdy ukazovaly, že to možná nebude až tak strašné. Navíc v minulosti se jiné katastrofické předpovědi nevyplnily. Ať už šlo o globální ochlazování moderní v sedmdesátých letech minulého, strach z nedostatku surovin a dalších přírodních zdrojů v šedesátých letech nebo v 19. století obavy z vyčerpání zdrojů a následných hladomorů kvůli přelidnění. Když pak letos přišly skutečně podložené studie o tom, že na zastavení globálního oteplování v přijatelných mezích zbývá už jen pár let, značná část veřejnosti nad nimi zřejmě mávla rukou. Přes to, že vědci varují před ohromnými dopady na zemědělství, vzrůstem hladiny oceánu, suchy i povodněmi a z toho plynoucí migrací. Dalším varováním už část lidí nevěří. Jako v pohádce o pasáčkovi, který stále z legrace křičel pozor vlk, až jednou vlk skutečně přišel, ale nikdo mu už nevěřil a nepřišel mu na pomoc.

Za druhé zatím neexistují skutečně reálné plány, jak skutečně globální oteplování zastavit. Tedy seznam kroku, který by byl přijatelný pro obyvatele jednotlivých zemí a zároveň byl účinný. Všeobecné úvahy o nutnosti radikální změny životního stylu všech lidí jsou z říše fantazie. Výsledkem je jen to, že lidé prostě rezignují a doufají, že se nakonec celý problém nějak vyřeší sám. Například zavedením nových technologií, které by dokázaly levně skladovat energii, takže by se pak mohla více vyrábět z obnovitelných zdrojů, nebo odčerpat skleníkové plyny z atmosféry a pak je někde na dlouho dobu neutralizovat. Nebo něčím jiným. Jenže žádné takové technologie zatím nevidím a naopak roste využívání starých „špinavých“ technologií, které produkují skleníkové plyny a pomáhají k zahřívání planety¨. Loni například poprvé po čtyřech letech celosvětově vzrostla poptávka po uhlí ke spalování.

Ekologické organizace kritizovaly závěry klimatické konference. Státy o nich jednaly dva týdny

Část levice tvrdí, že staré znečišťující technologie schválně používají velké firmy. Pravda je to jen částečně. Firmy chtějí vydělat a prostě pochopily, že se jim momentálně „čisté technologie“ nevyplatí. I když třeba velké ropné společnosti investovaly vývoje různých „přírodě přátelských“ technologií velké peníze. Jenže zatím nepřinesl příliš výdělečných vynálezů. A státní podpora výzkumu v této oblasti zřejmě není dostačující pro její další rozvoj a na mnoha místech klesá například i podpora využívání obnovitelných zdrojů energií. K tomu je třeba přičíst to, že ne vždy to, co vypadá jako ekologické a stát to podporuje skutečně ekologické je. Časopis The Economist uvádí příklad zavádění elektromobilů v Číně: je jich tam přes milion, stát jejich zavádění podporuje, ale vzhledem k tomu, že se spoléhají na elektrickou energii vyrobenou většinou v uhelných elektrárnách, výsledkem je větší produkce skleníkového plynu CO2 než kdyby Číňané používali moderní auta se spalovacími motory.

Z brždění boje proti vypouštění skleníkových plynů jsou také často obviňovány silné lobbistické skupiny, které se spoléhají na současné „špinavé“ technologie. Jednoduše proto, že si nepřejí změnu, je totiž riskantní a mohou na ni hodně doplatit. Posiluje je i to, že jich je – například výrobců aut, těžařů ropy a plynu či chovatelů skotu, abychom jmenovali jen některé – relativně málo v poměru k celé společnosti. Dobře organizovaná menšina, které jde o hodně, často o zachování svého živobytí, dokáže tlačit na většinu, která necítí okamžité životní ohrožení. I tady by ale mohl zasáhnout stát, a pokud jsou tyto lobby skutečně tak silné, nabídnout jim za přechod k „čistým“ technologiím kompenzace.

Zbytek názoru se dočtete na stránkách Info.cz zde >>>

Země Evropské unie se dohodly na snížení emisí CO2 u aut o 35 procent

Autor: Marek Hudema - Info.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!