Tereza Zavadilová: Řecko je problém burz. A ne jediný

Řecko

Řecko Zdroj: ctk

Kdyby byli Řekové národem cyniků, mohli by začít slavit. Na tento týden připadá pětileté výročí startu řecké krize. Místo oslav se téměř zhroutila aténská burza, v úterý její index klesl o třináct procent. Řecko se stalo – minimálně evropským – symbolem aktuální finanční krize. Právem. Po pěti letech je na jeho příkladu vidět, jak se nevyřešilo vůbec nic. V Aténách to mezitím doutná dál.

Kdyby se teď Řekové mohli znovu rozhodovat jako v roce 2009, kdoví, zda by zvolili stejný scénář. Během krize HDP Řecka spadl o více než čtvrtinu, v zemi je 25procentní nezaměstnanost a řecký dluh dosahuje 174 procent HDP (318 miliard eur). Řecko přijalo od mezinárodních organizací pomoc ve výši 240 miliard eur, výměnou za to slíbilo zavést tvrdá úsporná opatření. To sice téměř splnilo, hospodářský růst ale nikde. HDP Řecka sice roste nejvyšším tempem v Evropě (!), konkrétně 1,7 procenta, ale poptávka neexistuje a investovat se v této nestabilní zemi nikomu nechce.

Už příští týden se začne psát další kapitola toho, co komentátoři nazývají řecká tragédie. Budou se konat prezidentské volby, a pokud vládní kandidát před poslanci neuspěje, budou vyhlášeny volby parlamentní. V průzkumech vítězí ultralevicová strana Syriza. Na trhy se vrátil strach: čeká se, že Syriza by úsporná opatření odmítla a volila by cestu restrukturalizace dluhu, což je jen eufemismus pro to, že země přestane platit a věřitelé budou muset své pohledávky odepsat. Ukazuje se, že z tohoto průšvihu neexistuje realistická cesta. Úsporná opatření nikam nevedou.

To, že by EU a MMF dovolily Řecku škrtnout dluhy, je nemyslitelné. Na scénu tak opět přichází otázka stability měnového bloku, respektive toho, že Řecko může znovu začít zvažovat opuštění eura. To vše za situace, kdy EU je na nulovém růstu, v deflaci a její finanční systém je zaplaven stamiliardami eur, které ECB poslala jako pomoc evropským bankám.

Řecko není jediným strašákem investorů. Nervózní pohledy směřují k Číně, která je na hraně deflace. Je tedy nejisté, zda bude mít sílu nadále roztáčet kola globální ekonomiky. Německu, dosavadnímu evropskému tahounu, také dochází dech. Především kvůli sankcím na Rusko, které poškodily německé průmyslníky. Mezitím Ukrajina, kvůli které svět Rusko trestá, ohlásila propad ekonomiky o více než pět procent. Nehledě na konflikt přitom zůstává na Rusku nadále závislá, plyn jí nikdo jiný nedodá.

Aby země nezbankrotovala, MMF jí poslal 17 miliard dolarů. Dalších 15 miliard přitom už teď chybí.
Plácající se Evropa, Rusko pod tlakem, vydechující si Čína a nulové úrokové sazby akcelerují absurdní růst amerických akcií. USA na tom také nejsou nejlépe, ale jejich trhy ve srovnání se zbytkem světa pořád ještě vypadají jako lákavý bezpečný přístav. Skeptici ale říkají, že i tahle bublina může lehce prasknout.