Po dvou přeletech ruských stíhaček nad Tureckým územím minulý víkend se státy NATO odhodlaly doplnit ostrou rétoriku také činy. Činitelé států aliance jsou znepokojeni rychlostí a rozsahem ruských operací. Hodlají tedy poslat více vojáků do východní Evropy nebo podniknout mimořádná vojenská cvičení. Západ se sice shoduje, že je třeba zamezit eskalaci napětí neuváženými kroky, ale také varuje před přílišnou pasivitou.
Dalším důvodem k obavám je středeční incident, při němž několik ruských raket voda-země, vypálené z válečných lodí v Kaspickém moři, minuly cíle v Sýrii a skončily kdesi v Íránu. O této skutečnosti informovalo ministerstvo obrany USA.
Signál pro členy
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po včerejším setkání ministrů obrany aliance vysvětlil, že posílení vojenské přítomnosti v Evropě má být jasným signálem pro obyvatele členských zemí: “NATO vás bude bránit, NATO je v pohotovosti, NATO je připraveno.”
Britský ministr obrany Michael Fallon prohlásil, že podpora členským zemím aliance na východě Evropy je odezvou na Ruskou agresi a provokace.
Rakety jako vzkaz
Jeden z činitelů aliance se deníku svěřil s názorem, že ruská pochybení nejsou náhoda. “Udělali to den před zasedáním ministrů obrany NATO,” narážel na zbloudilé rakety, “Je to očividně jakýsi vzkaz pro nás, ale kdo může říci, co se Putinovi honí hlavou?”
Někteří představitelé NATO neskrývají rozčarování z toho, že ze stále zamotanější situace v Sýrii neexistuje cesta ven. Podle jednoho z nich je Putinovo testování, kam až lze zajít, reakcí na rozšíření aliance blíž k ruské hranici.
Kritice čelí i dosavadní přístup prezidenta USA Obamy ke krizi, který shrnul do výrazu “strategická trpělivost a houževnatost”. Řada lidí jej chápe jako ochromení a apatii.
