Tomáš Pfeiler: Akcie jsou stále předražené, burzy čekají propady | E15.cz

Tomáš Pfeiler: Akcie jsou stále předražené, burzy čekají propady

Tomáš Pfeiler

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pro našponované valuace akciových indexů v předchozích letech se vžil název racionální bublina. Akcie se obchodovaly na vysokých násobcích zisků, což do jisté míry ospravedlňovaly ultranízké sazby. V  kontextu záporných dluhopisových výnosů se investorům nevyplatilo vkládat prostředky do  jiných tříd aktiv. Zrodilo se takřka dogmatické přesvědčení, že nulové úroky s námi zůstanou napořád. V průběhu roku 2022 je tento naprosto stěžejní předpoklad napnutých valuací tvrdě testován. Čeká burzy epochální šok, nebo se otřepou a  odstartuje nový býčí trh?

Pokud bychom měli najít tržní leitmotiv pro letošní rok, je jím bezpochyby snaha investorů správně odhadnout výši terminálních sazeb. Tedy na jakou hranici se centrální banky vydají s úroky a s jakou rychlostí na  tuto konečnou úroveň doputují. Vidíme, že se tato předpokládaná maximální hladina setrvale posouvá směrem vzhůru. Navzdory tomu burziáni stále doufají v zázrak: tedy nižší kadenci zvyšování úroků nebo jejich opětovnou redukci v roce 2023.

V  pozadí takového smýšlení se skrývá zkušenost z  poslední dekády. Centrální banky se staly klíčovým protagonistou, který v  případě tržních poryvů přispěchal na pomoc s cílem zabránit prosáknutí nervozity do  reálné ekonomiky. V  tomto duchu upínali investoři naděje k  notorické opatrnosti Fedu a  jeho inklinaci k  neadekvátnímu ohledu na  ochabující hospodářskou aktivitu. Burziáni tak vyhlíželi s  nadšením každé zhoršené makročíslo, jelikož mělo donutit banku k  méně intenzivním monetárním restrikcím.

Nicméně centrální banky v  posledních týdnech zdůraznily, že zůstávají „laserově“ zaměřené na inflaci. Zatímco předchozí rétorika centrálních bankéřů byla úmyslně mlhavá  – s  cílem příliš nevyděsit trhy, od zasedání v Jackson Hole nastal hmatatelný posun. Jerome Powell i představitelé ECB se snaží co nejsrozumitelněji artikulovat, že boj s  inflací je neoddiskutovatelnou prioritou.

Navzdory celkově pesimistickému výhledu mají investoři stále tendenci disproporčně reagovat na  pozitiva. Pro růst z  posledních dní se těžko hledá opora ve  fundamentech. To, že kvantitativní investoři mají stále silný „buy-the-dip“ reflex, svědčí o excesivním množství likvidity, která cirkuluje ve finančním systému. Redukce bilance Fedu však povede k jejímu postupnému vysychání. Kromě toho způsobí ekonomické zpomalování erozi korporátních zisků. Důvody k  euforii zkrátka chybějí. Naopak se stále častěji dočkáme momentů, kdy zveřejnění makročísel vyvolá násilné pohyby na  trzích  – čehož jsme se stali svědky při publikaci srpnového CPI v USA.

S tím, jak se centrální banky snaží znovu získat kontrolu nad inflačním narativem, opouštějí svou dosavadní roli všespásného zachránce trhů. Tuto změnu si však řada investorů odmítá připustit. Vstupujeme do  neznámých vod, kde je vše možné a  staré pravdy již neplatí. Trhy stále prozkoumávají, do  jakého teritoria se mohou terminální sazby vydat. Zda v  takovém prostředí nastane epický kolaps burz, říct nedokážu. Platí však, že akcie jsou v  kontextu nového likviditního režimu předražené. Zapomeňte proto na rychlý návrat trhů k  předchozím maximům a  očekávejte, že do konce roku indexy prohloubí své ztráty

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery