Globální investoři obrat v politice ČNB nedovolí. A nebo jej přísně potrestají

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Jmenování Aleše Michla novým guvernérem České národní banky vyvolává v tuzemské finanční komunitě bouřlivé reakce. Není divu. Centrální banka patří v dnešní inflační době mezi nejvíce relevantní aktéry. Rétorika nastupujícího šéfa této klíčové finanční instituce naznačuje, že by mohl otočit kormidlem a ukončit agresivní cyklus zvedání sazeb – a to navzdory pádivému růstu cen. V mnohém z nás vzbuzuje taková perspektiva nemalé obavy.

Nicméně představa, že ČNB dokáže ve světle pádivé inflace zastavit zvyšování úroků, je čistě iluzorní. Tuzemská centrální banka je nepochybně v oblasti měnové politiky klíčovou institucí. Proti ní však stojí více těžkotonážní hráči: globální dluhopisoví investoři.

Představme si scénář, že v dohledných měsících skutečně zaujmou většinu v radě banky představitelé s holubičím smýšlením, kteří navzdory prohlubující se inflaci zastaví zvedání sazeb. Zasaďme takové rozhodnutí do globálního kontextu. V červenci zřejmě poprvé zvýší sazby ECB a ostatní centrální banky v regionu CEE budou taktéž posouvat úroky směrem nahoru. V „hikingovém“ cyklu bude nepochybně pokračovat Fed. K dalšímu utahování politiky přistoupí prakticky všechny centrální banky – s ostentativními výjimkami typu Bank of Japan, které však taktéž budou časem donuceny k obratu.

Jak na popsanou situaci zareaguje londýnský nebo newyorský investiční fond? Dospěje k přesvědčení, že se tuzemská centrální banka zbláznila, když navzdory citelnému růstu cen nezvyšuje úroky. V takovém momentě začne ze svého portfolia masivně vyprodávat české vládní bondy. Jejich výnosy vystřelí prudce nahoru – taženy rostoucími kreditními a inflačními prémiemi. Z dluhopisového trhu se tento stres rychle přelije i do mezibankovních sazeb. Vyšší swapové sazby povedou ke zdražení hypoték. Prodraží se i korporátní financování. Názor, že nový guvernér uleví dlužníkům, je zcela odtržený od reality.

Video placeholde
Jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla na Pražském hradě. (11.5.2022) • ČTK/Blesk

Kromě toho by následoval prudký pád koruny. Oslabení proti euru pod hranici 28 korun by vůbec nemuselo být nereálným scénářem. To vše by nastalo v okamžiku, kde se začíná hovořit o reverzních měnových válkách – tedy snaze jednotlivých států posílit své měny, aby se zabránilo šíření importované inflace. Depreciace koruny by tedy způsobila další prohlubování cenových tlaků.

Argument, že by v takovém momentě mohla ČNB podpořit korunu rozprodejem rezerv, platí jen z části. Částka okolo 150 miliard eur, kterou národní banka udržuje v devizových rezervách, není marginální. V kontextu celkového objemu globální likvidity, který se počítá ve stovkách bilionů dolarů, však představuje kapku v moři. Lze tak předpokládat, že přetlačovanou o kurz koruny by v případě nekompetence tuzemské centrální banky postupně vyhráli globální dluhopisoví investoři.   

Tuzemská ekonomika vyšším úrokům zkrátka neuteče. Ze současné situace existují dvě východiska. Buď ČNB naplní svůj mandát a bude pokračovat ve zvedání sazeb, dokud inflační tlaky neodezní. Druhou možností je, že za tuzemskou centrální banku udělá její práci globální finanční trh. Potenciální náklady této druhé možnosti jsou devastující: kolaps koruny a dlouhodobé poškození kredibility České republiky.