Pozoruhodné květnové propady cen akcií Monety jako by naznačovaly, že se kolem probíhajícího sloučení se skupinou Airbank vyskytly určité peripetie. Autor textu však neskrývá údiv nad úplným kolapsem transakce. S trochou nadsázky lze říct, že Moneta představuje pro PPF prokletí. Deal ohlášený loni v lednu měl být pokračováním neúspěšného pokusu o fúzi z roku 2018. Ten nakonec paradoxně torpédovala také PPF.
Loňský plán na sloučení prošel až na podruhé. Přestože ze strategického pohledu dával smysl a přinášel zajímavé synergie, požadovala PPF za aktiva Airbank vskutku horentní sumu. Za zmínku stojí i agresivní právní struktura transakce: akcionáři mimo skupinu PPF se měli zříci přednostního práva na úpis. Podivuhodná specifika této transakce neunikla pozornosti poradenských agentur Glass Lewis a Institutional Shareholder Services, které doporučily akcionářům „sňatek“ nepodpořit. Pro velké institucionální investory je obtížné hlasovat proti stanovisku poradců, a transakce tak skončila pro PPF fiaskem.
Druhý pokus o sloučení proto musela přední česká finanční skupina osladit, což se nakonec ukázalo jako úspěšná strategie. Ve dvoukolovém úpisu nabídla stávajícím akcionářům možnost získat nové podíly za zvýhodněnou cenu 82 korun. PPF se pak zavázala upsat zbylé akcie za 90 korun. Investorům byly rovněž vyplaceny dividendy za roky 2020 a 2021, což představuje určitý benefit. Nicméně propad kurzu akcií znamená problém.
Pokud se cena nachází pod hranicí 80 korun, nemají racionální akcionáři zájem upisovat za 82. V takovém případě by PPF musela být připravena upsat akcie až za zhruba 20 miliard korun. K tomu připočtěme další až desítky miliard, které by vyplynuly z povinné nabídky na převzetí. Můžeme polemizovat, jak by na takovou událost nahlížely financující banky, které u finanční skupiny nepochybně vnímají zvýšená rizika kvůli makroekonomickému a geopolitickému vývoji v regionu rozvíjejích se trhů, kde se PPF významně angažuje. Financování skupiny by se nepochybně prodražilo.
Citelné oslabení akcií během posledního měsíce svědčí o tom, že sofistikovaní investoři museli vnímat narůstající pravděpodobnost kolapsu dealu. Jinak by ve velkém nakupovali akcie s očekáváním, že je PPF vykoupí v rámci povinné nabídky na převzetí minimálně za 90 korun. Připomeňme si však, že výrazné diskonty oproti akvizičním cenám vidíme i na globálních burzách – například Twitter, Activision Blizzard. Tato skutečnost souvisí s rozkolísanějším trhem – kde se obecně roztahují prémie za podstupování rizika a zároveň se stáváme svědky aktivističtějšího přístupu regulátorů.
Fakt, že PPF od akvizice ustoupila, hodnotím jako racionální krok. Zvýšení požadavku na proticyklickou kapitálovou rezervu redukuje schopnost banky vyplácet dividendy. Skupinu PPF výrazně zasáhla válka na Ukrajině a s ní spojené geopolitické riziko. Zero covid policy v Číně se zase může propsat do markantního zhoršení kvality tamního úvěrového portfolia. V takovém momentě představuje ovládnutí Monety zbytečně velké sousto s nejistou perspektivou – byznys sloučené entity by byl disproporčně nakloněn směrem ke spotřebitelským půjčkám. Ty vykazují značnou citlivost vůči kreditnímu cyklu a entita by tak mohla zažít bouřlivé kvartály.
Akcie Monety bezprostředně po otevření burzy odepisovaly zhruba pět procent. Převládl tak efekt dohánění ztrát, které od začátku roku utrpěly ostatní peněžní ústavy obchodované na pražském parketu. Nicméně podle mého názoru časem převáží pozitivní nálada. Burziáni si uvědomí, že Moneta nepřistoupí k nákupu předražených aktiv a zároveň zůstane podstatně zdravější institucí než v případě sloučení.
Můžeme ságu s Monetou považovat za uzavřenou, nebo je pouze odložena ad acta? Bylo by naivní se domnívat, že PPF zůstane se svým třicetiprocentním podílem pasivním akcionářem. Jednou z možností je prodej strategickému investorovi – balík by mohla odkoupit některá z větších bank. Teoretickou variantou však zůstává i snaha dotáhnout deal v budoucnosti. Navzdory zamítavé rétorice představitelů obou institucí bych takový scénář zcela nezavrhoval. Historie námluv mezi Monetou a PPF dokázala, že se největší tuzemská finanční skupina nebojí do stejné řeky vstoupit více než jednou.
Autor je portfolio manažer společnosti Cyrrus
