The Washington post
Tunisko opět ukazuje cestu
Tunisko se stalo vzorem pro masové hnutí proti arabským diktátorům a nyní udělalo další velký krok k tomu, aby se stalo i vzorem přechodu k demokracii. V neděli se v zemi konaly nejsvobodnější volby v její historii. Volební účast byla ohromující a radostná. Mezinárodní pozorovatelé prohlásili, že šlo snad o nejčistší volby, kterým kdy přihlíželi. Pro Egypt, Libyi a další země, jejichž první demokratické volby se teprve blíží, představuje Tunisko důkaz, že bezpečné a férové volby lze uspořádat i pár měsíců po svržení desítky let trvající diktatury. V pondělí vyhlásila vítězství místní islamistická Strana obnovy. Několikrát oznámila, že neusiluje ani o mocenský monopol, ani o prosazení fundamentalistické agendy. Strana pravděpodobně vytvoří koalici se sekulárními stranami, které zřejmě skončí ve volbách na druhém a třetím místě. Sliby islamistů bude samozřejmě třeba bedlivě hlídat a prověřovat. Ale vzestup islamistických partají je na demokratickém Blízkém východě nevyhnutelný. Klíčové je, aby se tato hnutí vzdala násilí a přijala pravidla demokracie a lidských práv. Největší tuniské islamistické hnutí to zatím, jak se zdá, dělá.
Financial Times
První květy jasmínové revoluce
Čtrnáctého ledna Tunisané svrhli diktátora bin Alího a vyvolali v arabském světě vlnu dalších revolt. V neděli vyslala země svému regionu další signál naděje. Nová třída politiků nyní musí dílo dokončit a vtisknout demokratické principy zemi, jíž byla svoboda dlouho odpírána. Že se Tunisko dokázalo vyhnout potížím, které v Egyptě způsobily odklad voleb a v Libyi osmiměsíční konflikt, slouží ke cti obyčejným Tunisanům, jejich politikům i armádě. Ale noví vůdci země nesmějí zapomínat, že volbami to nekončí. Jak ukázaly povolební konflikty v Alžírsku v roce 1991, to, co se stane po volbách, je přinejmenším stejně důležité jako to, co se stane během nich. Bezprostředním úkolem politiků je nyní sepsat novou ústavu a umést cestu k plnohodnotným volbám příští rok. Ovšem islamistická Strana obnovy, jež v neděli získala nejvíce hlasů, má před sebou ještě širší výzvu: skloubit potřeby otevřené, tolerantní a demokratické společnosti s politickým islámem a jeho vírou v Bohem diktované zákony. Turecké Straně spravedlnosti a rozvoje se to do jisté míry podařilo, ale v arabském světě se to ještě musí vyzkoušet. Střetů mezi islamisty a sekularisty bylo ve volební kampani dost.
