Vyučoval Němce, jak se mají chovat ve válce na Ukrajině a jak rychle dodávat těžké zbraně na frontu, a s morální výukou nepřestává do poslední chvíle. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk (46) se už brzy vrátí na Ukrajinu, teď se ale pustil do svého posledního mediálního boje na německé půdě, když na sociální síti Twitter veřejně odvolal své osobní pozvání na Ukrajinu pro saského premiéra Michaela Kretschmera. „Pozvání je anulováno. Jste NEŽÁDOUCÍ. Tečka.“ napsal Melnyk na adresu drážďanského lídra, který zastupuje čtyři miliony Němců.
Čím se politik CDU, který loni překvapivě jistě udržel vládu v této východní spolkové zemi, vlastně provinil? Dovolil si v televizi říct, že válka by se měla „zmrazit“, vyzval ke klidu zbraní a jednání, protože jednat se musí umět i s tím, s nímž jsme ve vzájemném nepřátelství. Samozřejmě že Kretschmer také dodal, že tato válka poškozuje všechny, tedy i Němce. Podobný názor není v Německu úplně okrajový, ztotožňuje se s ním kolem čtyřiceti procent obyvatel, o to překvapivější je prudká reakce ukrajinského velvyslance. Kretschmer se evidentně stal jen hromosvodem velvyslancovy frustrace z toho, že němečtí politici v této válce ještě nic nepochopili. S agresivním Ruskem, které terorizuje civilní obyvatelstvo, ničí celá města a odvléká ukrajinské děti do Ruska, se nedá vyjednávat.
Po osmi letech v Německu se ukrajinský velvyslanec Melnyk dostal do role tvrdého kritika německé politiky vůči Rusku i vůči Ukrajině. Nebývá zvykem – snad s výjimkou amerického velvyslance v Číně – aby se velvyslanec cizí země dopouštěl tak silných výroků na adresu politické reprezentace v hostující zemi. Zvláště je-li to země spřátelená. Andrij Melnyk se od začátku války pasoval do role „špatného svědomí“ německé společnosti, kterou se snažil svou horečnou mediální aktivitou přitáhnout na ukrajinskou stranu. Lze vcelku úspěšně pochybovat o tom, že se mu to podařilo, jeho vystupování místo studu vyvolávalo spíše odpor. I proto se dnes tak často a s gustem připomínají Melnykovy starší výroky na obranu Bandery, které vyvolaly diplomatickou roztržku s Polskem a málem stály Melnyka místo.
Velvyslanec Melnyk se netají tím, že velkou část viny na dnešním řádění Ruska spatřuje ve vstřícné proruské politice německé kancléřky Angely Merkelové. Přesto do ní ve svém rozhovoru pro týdeník Der Spiegel vkládá jisté naděje. Podle něho by Merkelová mohla sehrát roli vyjednávače, tedy až se válka dostane do fáze, kdy takové jednání bude možné, a to teď rozhodně není. „Putin, a to je můj dojem, Merkelovou stále ještě respektuje. Proto by mohla sehrát důležitou roli ve chvíli, kdy bude Putin hledat strategii, jak z války vystoupit,“ řekl Melnyk. Saský premiér Kretschmer je tedy nežádoucí, protože mluví o jednáních s Ruskem, Merkelová je žádoucí, protože by se hodila k jednáním s Ruskem? Někdy je velvyslanci Melnykovi těžké rozumět, i když všichni chápou, jak velký válečný stres Ukrajina prožívá.
Většina Němců ale dnes nežije politikou a mezinárodními tahanicemi o morální vítězství a silná gesta. V Německu se začíná od září naplno a oficiálně šetřit, a někteří lidé se bojí, jak velké dopady by to mohlo mít na bezpečnost země. Řeč je především o zhasínání výloh obchodů v centrech měst, které je od 1. září povinné, podobně jako například ve Španělsku. Němečtí obchodníci se ale bojí toho, aby nedocházelo k rozbíjení jejich majetku a ke zvýšení kriminality v městských centrech. Proč se musí šetřit elektřina na veřejných místech, je zřejmé z pohledu do statistik. Německo si potřebuje zvyknout na to, že bude muset v zimě nahradit (a děje se to už teď) výpadky ve výrobě elektřiny z plynu. Plynové elektrárny vyráběly doposud skoro sedminu veškeré elektrické spotřeby německé společnosti (a zatím jedou naplno), během letošní zimy tomu tak určitě nebude.
V Německu podobně jako v Česku bude také zakázáno nechávat pro zákazníky otevřené dveře. Němečtí obchodníci to chtějí řešit speciálními tabulkami s nápisem „Dveře nejsou otevřené, obchod ale ano!“ Strach obchodníků a některých městských politiků z toho, že během nočního klidu naroste ve městech kriminalita a bude méně bezpečno, rozptylují vládní politici odkazem na Španělsko. Tam všechna tato opatření platí od 10. srpna a k nárůstu kriminality nedošlo. A to Španělé i kvůli vedru žijí hodně v noci.
Německo už zcela ovládlo slovo „šetřit“. Šetří se ve veřejných budovách a v obchodech na elektřině, na teplé vodě, v průmyslu na plynu, kde spadla spotřeba meziročně až o pětinu, což je vzhledem k přicházející zimě velmi nadějné. Zásobníky plynu jsou naplněné z 80 procent. Zima tedy může přijít. Nakonec jak to ve válkách často bývá, o úspěchu a neúspěchu rozhodne počasí: na ukrajinsko-ruské frontě i doma a v hlubokém spřáteleném týlu.
Autor je spolupracovníkem redakce
