Dánsko bude mít první premiérku v dějinách země. Ale pravděpodobně také jednu z nejméně soudržných vlád Evropy. Aby Helle Thorningová-Schmidtová dosáhla na svůj vysněný úřad, musela dát dohromady zcela ideologicky protikladné partaje od protržních sociálních liberálů až po komunistickou Rudozelenou alianci.
Pokud brzo křehká vláda padne, Dánové se nebudou divit. Pokud ale vydrží, může jít o první evropský revival levice po úspěchu pravicových stran během krizových let. „Nebudu naskakovat na vagon rozpočtových škrtů,“ vymezila se ještě před volbami proti snaze většiny evropských zemí drasticky snížit zadlužení. Paradoxně po deseti letech vlády pravice Dánům návrat k sociálnímu státu ordinuje žena, u níž by příslušnost k sociální demokracii tipnul jen málokdo.
Vysoké daně ano. Ale jen pro ty druhé
Ve své biografii se historicky nejúspěšnější politička Dánska snaží vylíčit jako typická Dánka, která by to bez výhod poskytnutých státem nikam nedotáhla: „Jsem Dánka odchovaná sociálním státem. Někdo ho přede mnou vytvořil a já se do něj narodila. Chodila jsem do veřejné školky. Pak na veřejnou základní školu a navštěvovala mimoškolní obecní aktivity. Sociální stát mě vychoval,“ tvrdí ThorningováSchmidtová. Většina Dánů ji tak ale rozhodně nevidí. Vyrostla na kodaňském předměstí v konzervativní rodině profesora matematiky z Kodaňské univerzity. Ona sama na téže univerzitě v roce 1994 absolvovala politologii. Kvalitní vzdělání si rozšířila na belgické univerzitě College of Europe. Zde potkala i svého muže Stephena Kinnocka, který ji ještě více vzdálil od průměrných Dánů, jejichž zájmy ale nyní politicky hájí. Stephen Kinnock je totiž synem někdejšího nepříliš úspěšného lídra britských labouristů, později barona Neila Kinnocka.
Koule přivázaná k noze
Manželstvím s Kinnockem vůbec Dánové žijí více, než by Thorningové-Schmidtové bylo milé. Ona sama svazek vytrvale popisuje jako velkou lásku právě od dob společných studentských časů v Belgii: „Netrvalo to tehdy dlouho a oběma bylo jasné, že je to vážné.“ Podle dánských listů jsou ale spíše vážné problémy, s nimiž se oba nyní potýkají. Ona v Kodani se dvěma dcerami 14letou Johannou a 11letou Camillou, on ve švýcarském Davosu jako ředitel Světového ekonomického fóra. V předvolební kampani bulvár kromě zkazek o rozpadu manželství spekuloval i o údajné skryté homosexualitě Kinnocka. „Jediné, co můžu říci, je, že to není pravda,“ musela ThorningováSchmidtová mnohokrát opakovat během kampaně.
Manžel je vůbec pro Thorningovou-Schmidtovou jako koule na noze. V Rusku byl v roce 2008 zadržen policií pro údajnou jízdu pod vlivem alkoholu, vymluvil se však na diplomatickou imunitu šéfa petrohradské pobočky Britské rady.
Vážnější problém způsobil loni v červnu dánský bulvár B. T., který obvinil Kinnocka z vyhýbání se daním. Výhodnější je totiž platit daně ve Švýcarsku než v Dánsku. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, kdyby však ThorningováSchmidtová netvrdila, že manžel tráví s rodinou čas v Dánsku „každý víkend od pátku do pondělí“. Daňoví inspektoři si pak posvítili i na odpočty na manžela, jež v daňovém přiznání uváděla sama Thorningová-Schmidtová. Chvíli před volbami stranu bezpochyby zle poškodilo, že předsedkyně velebící sociální stát s vysokými daněmi musí doplácet dánské koruny finančnímu úřadu. „Byla to velká chyba z nedbalosti,“ odmítla však jakýkoliv špatný úmysl politička.
Také sama Thorningová-Schmidtová se dostala do křížku s dánskými vysokými daněmi, když opět v nejméně vhodný okamžik před volbami vyšlo najevo, že platí leasing za auto přes německou firmu, což jí ušetří šest procent z DPH. Prohlašovala sice, že „vše je podle pravidel“, ale i její spolustraník Nick Haekkerup si ulevil, že s takovým přístupem k vysokým daním je „celý náš solidární systém na nic“.
V Belgii mladá dánská politoložka nezískala jen životního partnera a dobré vzdělání. Právě v centru evropského dění prý v sobě objevila sociální demokratku. Do strany vstoupila v roce 1993 a sázka na dánské socialisty vyšla. Od roku 1994 vedla sekretariát dánských sociálních demokratů v Evropském parlamentu a v roce 1997 až 1999 ji zase zaměstnaly dánské odbory.
Pravicová individualistka Gucci Helle
V roce 1999 Thorningovou-Schmidtovou sociální demokraté nominovali na europoslankyni, ale na nijak čelném místě. Do evropského zastupitelského sboru se probojovala jako třetí a poslední na stranické kandidátce. Někdy v té době nejspíš vznikla její přezdívka „Gucci Helle“. Prý za ni můžou její kolegové Ritt Bjerregaard a Freddy Blak, kterým se nelíbil její na sociální demokratku trochu předražený šatník.
„Nemůžeš mluvit k nevzdělaným lidem a nosit přitom oblečení, které stojí celý jejich měsíční plat,“ řekl jí prý Blak. Thorningová-Schmidtová mu údajně odpověděla: „Podívej, nemůžeme přece všichni vypadat tak děsně jako ty.“
Do národního parlamentu se snažila probojovat už v roce 2002, ale neúspěšně. O tři roky později to vyšlo. V roce 2005 se také trochu nečekaně stala šéfkou strany zdrcené volební prohrou. Vyhrála těsně ve stranických primárkách nad vyzyvatelem Frankem Jensenem, jenž nyní starostuje Kodani. Na některé staré členy byla moc málo levicová. I z uniklé stranické analýzy vyplývá, že mnozí tehdy pochybovali o jejím úspěchu: „Pravicová. Individualistka, ne kolektivistka. Nemůže reprezentovat tradiční sociálnědemokratické hodnoty.“ Přesto ji nikdo v čele strany neohrozil, a to ani po dalších prohraných volbách v roce 2007.
Premiérkou z milosti komunistů
Věci se ale začaly měnit po desetileté únavě Dánů z liberálně konzervativní politiky, především po odchodu populárního Anderse Fogha Rasmussena na post generálního tajemníka NATO. ThorningováSchmidtová vycítila svou příležitost a dala dohromady takzvaný Rudý blok všech stran nalevo od středu.
Po vítězných zářijových volbách nadšeně oznamovala během volební noci v kodaňském klubu Vega: „Dokázali jsme to!“ Jenže radost kalila skutečnost, že jí vedená sociální demokracie rozhodně nezazářila. Ztratila jedno křeslo v parlamentu, vítězství zajistili především koaliční partneři ze Sociálně liberální strany a pak nevypočitatelní komunisté z Rudozelené aliance.
Tomu odpovídalo i rozdání silných rezortů koaličním partnerům. Sama musela fungovat jako svorník mezi liberály a komunisty. Vláda nakonec po dlouhých jednáních zamítla jak ultralevicové nápady na milionářskou daň, tak i předvolební slib Thorningové-Schmidtové o prodlužování pracovní doby každý den o dvanáct minut, za týden tedy o rovnou hodinu, což mělo zvýšit produktivitu práce.
Jednohlasně se však vláda shodne v radikálním ekologickém programu, který zahrnuje vše – od podpory obnovitelných zdrojů přes daň pro auta v Kodani až po zrušení dotací pro klimatického skeptika Bjorna Lomborga. Stejně tak se kabinet Thorning-Schmidtové snadno shodne na miliardovém stimulačním plánu pro ekonomiku či opětovném otevření hranic bez hraničních kontrol. A třeba kuřáci a jedlíci nezdravých potravin budou muset podle nové vlády sáhnout hlouběji do kapsy.
Pokud levicová koalice dostojí všem radikálním slibům, Dánsko se opět vydá na cestu bobtnajícího sociální státu. Paradoxně v čele se ženou, která se ráda vyhýbá dánským daním, dceru posílá do soukromé školy a její garderobu si může dovolit jen málokterá volička sociální demokracie.
Helle Thorningová-Schmidtová
» narodila se na předměstí Kodaně 14. prosince 1966 do konzervativní rodiny profesora matematiky na Kodaňské univerzitě, tam sama vystudovala politologii a v devadesátých letech přidala i belgickou College of Europe
» v Belgii potkala svého manžela Stephena Kinnocka, syna bývalého lídra britských labouristů, mají spolu dcery Johannu a Camillu, ale dánská média spekulují o rozpadu manželství
» v roce 1993 vstoupila do dánské sociální demokracie, mezi lety 1999 a 2004 za ni seděla v Evropském parlamentu, v roce 2005 se dostala do národního parlamentu a získala i křeslo šéfky strany
» mezi její největší skandály patří vyhýbání se vysokým daním, ať už neoprávněnými odpočty na manžela, či leasingem auta přes německou firmu
» zářijové volby sice nevyhrála, ale spojila blok levicových stran včetně komunistů a stala se historicky první ženou v čele dánské vlády
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
