Na jaře příštího roku se bude rozhodovat o tom, kdo jako generální ředitel povede Českou televizi dalších šest let. Nebudeme si dělat žádné iluze: veřejnoprávní televize je pod trvalým tlakem dnes opozičních stran ANO a SPD. Ani nominačními kouzly při volbě členů Rady ČT se ovšem Petra Dvořáka v minulých letech nepodařilo odvolat, a tak se veškerá pozornost soustředí už teď právě na příští volbu.
Předehru jsme viděli minulý čtvrtek ve sněmovně. Rozhoduje se o změně zákonů o České televizi a Českém rozhlase – část pravomocí při volbě mediálních rad má přejít na Senát, zvýšit se má počet členů Rady ČT z patnácti na osmnáct a přibýt by měla i důležitá podmínka, aby navrhující organizace a spolky měly za sebou více než desetiletou historii. Neboli už nemá být tak snadné posílat do rad veřejnoprávních médií všemožné Xavery. A to přirozeně některým politickým stranám vadí – poznáme je podle jejich skutků.
Řečnický mikrofon ve sněmovně si pro sebe minulý týden ukradl Tomio Okamura a mluvil a mluvil. Mluvil o ústavním zákonu o referendu, o právu použít zbraň proti zlodějům, mluvil skoro tři hodiny. Mohl mluvit klidně o výstavbě kulatých domů nebo o zkušenostech cestovních kanceláří na albánském trhu, bylo by to jedno. Nešlo o slova, ale o zdržování, což Okamura ani nijak nezastírá. „My prostě nechceme, abyste mohli totalitně ovládnout Českou televizi,“ vzkázal vládní koalici, která návrh předkládá.
7 věcí, které jste nevěděli o Poslanecké sněmovně
Okamura zatím projednání zákonů úspěšně zablokoval, další v řadě jsou připraveni. Až přijde na projednávání znovu řada, musí se Fialova koalice připravit na obstrukční maraton. Schvalování programu, první, druhé, třetí čtení, spousta příležitostí jednání natahovat. Času přitom moc není, do volby ředitele ČT chybí nějaký půlrok, a o to běží především.
Nervozitu opozice lze do značné míry chápat. Poměry, které jí v minulosti vyhovovaly, se podařilo červnovou volbou pěti nových radních když už ne zvrátit, tak alespoň upravit. Z rady byla odvolána ekonomka Hana Lipovská, hlavní motor snah o znepříjemnění života současnému vedení. V radě ale zůstal třeba Lubomír „Xaver“ Veselý a jako předseda ji dál vede Pavel Matocha, rovněž blízký opozici. A je v ní i několik nečitelných členů.
Největší problém České televize není přirozeně v osobě generálního ředitele, ať už jím bude kdokoli, ale ve financování. Koncesionářský poplatek se neměnil od roku 2008 a televize je aktuálně ve stavu, kdy svou současnou produkci jednoduše neufinancuje a musí škrtat. Koalice vzdala myšlenku vyřešit financování veřejnoprávních médií spolu s právě projednávanou změnou volby členů mediálních rad. Když říká, že chce komplexní návrh financování připravit do konce roku 2023, slyšíme v tom alibismus. Ministr kultury Martin Baxa jasně řekl, že zvyšování koncesionářských poplatků není na pořadu dne, koalice se přitom odvolává tu na ekonomickou krizi, inflaci, tu na válku na Ukrajině a podobně.
Koalice ve sněmovně drží pohodlnou většinu 108 hlasů, která se ovšem do roku 2023 nezmění, pokud se nestane něco neočekávaného. K vyčkávání není důvod. Nynější projednávání změn u mediálních rad tak bude jen testem, jak vážně to koalice s nezávislostí médií myslí.
Autor je spolupracovník redakce
