S prvními zápasy hokejového mistrovství světa se – pokolikáté už? – ukazuje, jak strašlivý jazyk používá většina hráčů, trenérů a žel i sportovních novinářů až na čestné výjimky.
Po prohraném zápasu s Ruskem prohlásil bývalý reprezentační trenér Vladimír Růžička: „Rusové nás přebruslovali, byli hodně na puku. (...) Měli daleko lepší pohyb než v pátek Švédové, které jsme naopak my dokázali přebruslit a přehrát.“ To je ptydepe jak z Havlovy Zahradní slavnosti, které papouškuje i reportér Lidových novin. I podle něj „na puku byli Ovečkin a spol. daleko silnější“. To je fakt nenapadne použít třeba „ve hře s pukem“? S čím by ostatně hráli? Se zmrzlou žábou?
Současný kouč národního týmu Miloš Říha dostal od redaktora Blesku duchaplnou otázku: „Měnili jste taktiku oproti přípravnému zápasu v Brně, kdy jste hráli aktivněji?“ A odpověděl skvěle: „Bylo to spíš o hlavě.“ Jasně. Takže ani o břiše, ba ani o brzlíku. Někdejší útočník Patrik Eliáš všemu prznění matky češtiny nasadil korunu, když ve Sportu prohlásil o Jakubu Voráčkovi: „Je na tom hokejově fantasticky.“ Štěstí, že ne tenisově!
Ale abych neházel všechnu češtinářskou vinu na hokejisty, hitem sociálních sítí jsou nyní veršovánky Aloise Mačáka, toho času náměstka a prostějovského kumpána ministra kultury Antonína Staňka. Pětapadesátiletý muž a bývalý náměstek hejtmana Olomouckého kraje, který musel rezignovat kvůli nekalým finančním darům, je schopen napsat, ba dokonce vydat: „Tvoje postava je sice vnadná, ale cesta k Tobě není vůbec snadná. Pod peřinou stále něco hledáš, ruka šmátralka si pokoj nedá. Nalézáš hroty skal a jeskyňku, nevydechneš ani na chvilinku. Hledání je práce, co Tě zřejmě baví, všechno, i chloupky se mi do pozoru staví.“ Mně se taky stavějí chloupky do pozoru, když čtu uslintaný plod grafomanie pana náměstka.
