Tak se prodal další obraz za miliardy korun. Nikoho asi nepřekvapí, že kupec je z Číny. Povaha trhu s uměním připomíná letadla. Jde vlastně jen o to sehnat někoho, kdo zaplatí víc, než za kolik jste to koupili vy. Není divu, že kupci dnes pocházejí z řad nových boháčů v rozvíjejících se zemích. Zajímá mě ale, kdo bude díla ve stylu metr čtvereční černoty za miliardu kupovat od Číňanů. Bangladéši asi potrvá nějaký čas, než vyprodukuje dost miliardářů. Zajímavé bude také sledovat, co s dílem za 4,3 miliardy podnikne svérázný čínský boháč proslulý tím, že z půl tisíce let starého šálku za 800 milionů popíjí čaj. Možná z něj udělá pěknou rohožku.
U Číny je dobré si zrekapitulovat „nájezd“ tamních investorů, jak o nákupu pár baráků a podílů v pár firmách informovala česká média. Podle prezidenta Zemana to budou investice za deset miliard korun. Takže se žádný nájezd nekonal. Například ve Velké Británii se při nedávné návštěvě čínského prezidenta domluvily investice za desítky miliard. Liber.
