Zdeněk Pečený: Něco k proclení?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomes, E15

Mikropůjčky frčí. Podle projektu Navigátor bezpečného úvěru bylo na mikropůjčkách, tedy úvěrech pod hranicí pěti tisíc korun, rozpůjčováno nějakých 25 miliard korun. Legislativa zatím zaostává. Půjčky, které nejsou podle zákona regulovaným spotřebitelským úvěrem, neboť je půjčovaná částka příliš nízká, tak poskytuje již deset tisíc subjektů. Většina z nich s velmi pofiderní pověstí.

Kdo si musí půjčovat tisícikorunu, už na tom musí být opravdu špatně. Klienty těchto neregulovaných poskytovatelů půjček jsou často lidé potácející se v dluhové spirále. Vytloukají klín klínem. Jenže to nic nevyřeší, takže namísto hledání měsíční půjčky za roční úrok v řádu tisíců procent by bylo lepší najít odbornou dluhovou pomoc. Nikdy jsem se nesetkal s nikým, kdo by do dluhové pasti spadl proto, že by začal s půjčkami na jídlo. Nikdy. Vždy je to na drahý telefon či zbytečné vánoční dárky. I na cigarety v takových rodinách bývají peníze vždy, stejně tak na návštěvy restauračních zařízení čtvrté cenové. To kvůli networkingu s dalšími klienty mikropůjčkařů.

Kde jsou ty časy, kdy stál dolar patnáct anebo alespoň sedmnáct korun. To mířívalo za oceán na nákupy lidí! Když to tehdy zjistilo ministerstvo financí, kontroly na pražském letišti přitvrdily. Dolar se už sice prodává za 24 korun, Češi už americké obchoďáky neberou útokem, ale počty celníků na Ruzyni neklesly. Nejlevnější iPad na Páté avenue dnes vyjde v přepočtu na třináct tisíc korun, tentýž v Česku stojí 13 490 korun. Kdo by kvůli ušetřené pětistovce vážil cestu do Ameriky, aby si pak tablet nechal proclít? Je to podobná matematika, jako když si někdo půjčí kvůli cestě do hospody tisícovku na úrok tisíc procent.