Ztracená nebo hledající generace? Jak mohou dnešní manažeři využít potenciál generace Z

Je generace Z skutečně „ztracená“, nebo jen hledá své místo v rychle se měnícím světě? Dnešní mladí zaměstnanci vstupují do práce s obrovským technologickým potenciálem, ale i se zkušeností pandemie, nejistoty a narušených sociálních vazeb. Článek ukazuje historické paralely, vysvětluje hodnoty generace Z a nabízí manažerům konkrétní cesty, jak její energii a talent proměnit v dlouhodobou výhodu pro firmy i společnost.
Generace, které dospívají v přelomových dobách
Výrazná odlišnost některých generací je dána tím, že mentálně a sociálně zrály v době velkých společensko-politických, kulturních nebo technologických změn. Převratné události utvářely specifické generační hodnoty a předpoklady, které však mnohdy komplikovaly začleňování do stávajících struktur. Generace tak musela hledat své místo v novém, nejistém světě a společnost na ní často hleděla s nepochopením a obavami – a tak se zrodil pojem „ztracená generace“.
Generace Z – ztracená generace?
Dnešní dvacátníci – generace Z – vstupují do života v době, která je opět přelomová. Vyrostli se smartphony, sociálními sítěmi a instantní dostupností informací (AI). V dětství je však zasáhla pandemie, v dospívání válka na Ukrajině a rostoucí klimatická i ekonomická nejistota. Z otevřeného, propojeného světa se stal svět omezení. Generace Z proto získala dvojí zkušenost: obrovský technologický potenciál – a zároveň pocit, že o něco přišla. V době Covidu byla ochuzena o sociální kontakty a zároveň zahrnuta péčí. V důsledku toho omezeně získávala některé sociální zkušenosti. Zdá se, že její sociální zralost to o několik let posunulo. Přesto má mimořádný potenciál, ale často těžko hledá, jak jej uplatnit. Touží po smysluplné práci, autenticitě, psychické pohodě a možnosti ovlivňovat věci kolem sebe. Pokud ji firmy a instituce, do kterých vstupuje, nepochopí, může se začít cítit „ztracená“.
Československá zkušenost: když se ideály zhroutily
Prarodiče dnešní generace „Z“ prožili v Československu mládí koncem šedesátých let. Věřili ve svobodu, vzdělanost, technický pokrok a kulturní rozkvět. Pražské jaro přineslo naději na otevření se společnosti Západu. Po okupaci v srpnu 68 a s nástupem normalizace přišlo prudké vystřízlivění, ztráta příležitostí a iluzí. Část volila exil, většina se přizpůsobila za cenu ztráty osobní svobody a autenticity. Československá „ztracená generace“ 60.let měla mimořádný potenciál, ale nebylo jí dovoleno jej využít.
Ve svobodném světě: z rebelů inovátoři
Na opačné straně Atlantiku, v přibližně stejné době, žila generace, která také byla nazývána „ztracená“. Američtí hippies odmítali konzumní společnost, válku a formální autority. Hlásali svobodu, mír, ekologii, osobní růst a autenticitu. Zatímco československá mládež byla umlčena, v USA se ideály hippies postupně proměnily v hnutí, které změnilo svět. Ze svobody vznikla tvořivost, z neformálnosti spolupráce, z technologické zvídavosti – Silicon Valley. Steve Jobs, typický „post-hippie“, vytvořil Apple a s ním technologie, které spojují lidi. Generace hippies tedy nezůstala „ztracená“ – naučila se systém měnit zevnitř.
Dvě cesty, jedno ponaučení
Československá generace 60. let i americká generace hippies vyrůstaly v převratné době. Jedna o svobodu přišla, druhá ji využila k inovaci. Generace Z dnes stojí na podobném rozcestí: může se stát generací hledající a tvořící – nebo ztracenou, pokud ji okolí nepochopí. Rozhodující bude, jak se k ní postaví ti, kdo dnes vedou firmy a instituce.
Jak jít naproti generaci Z
Tréninkový program Smarter Training & Consulting pomáhá manažerům nastavit přístup k mladým zaměstnancům generace Z tak, aby jejich potenciál byl využit. Program učí těmto základním principům:
Pomáhej sociálně dozrát
Generace Z se v důsledku Covidu a souvisejících okolností stává sociálně zralou později. Má menší zkušenost s řešením problémů a rozhodováním. Respektuj to a podej pomocnou ruku. Čas, který nastupující generaci věnuješ, se ti brzy vrátí.
Vysvětluj smysl
Generace Z potřebuje vědět „proč?“. Propojuj úkoly s reálným dopadem na zákazníky, společnost i firmu. Hodnoty musí být žité, ne deklarované.
Dávej jasná zadání a rychlou zpětnou vazbu
Tato generace nechce čekat rok na hodnocení. Vyžaduje průběžný, konkrétní a férový feedback. Krátká reflexe po úkolu má větší dopad než periodické hodnocení.
Flexibilita ano, chaos ne
Nabídni možnost rozhodnout, kde a kdy práci splní, ale drž dohodnuté termíny. Svoboda a odpovědnost se vzájemně nevylučují.
Empatie a wellbeing
Zajímej se o pocity a duševní stav mladých kolegů. Nečekají terapii, ale pochopení a respekt.
Rozvoj a mentoring
Plánuj krátké rozvojové kroky, microlearning, stínování kolegů. Generace Z chce vidět svůj postup a mít před sebou zřetelnou mapu kariéry.
Autenticita místo autority
Získáš respekt, když budeš férový, srozumitelný a otevřený. Přiznej chybu, vysvětli rozhodnutí. Tituly a minulé zásluhy pro ně nejsou argument.
Týmovost s prostorem pro individualitu
Generace Z chce být součástí komunity, ale chrání si svou identitu. Zapoj ji do týmových projektů a ukaž její přínos. Diverzita je pro ni přirozený zdroj energie.
Z „hledající“ na „nacházející“
Generace Z se nebojí mluvit o hodnotách, rovnováze, psychické pohodě ani o tom, že chce měnit svět. Na rozdíl od československé generace 60. let, která měla podobné ideály, má dnes reálnou šanci to udělat. Záleží i na nás, zda bude generací, která dá práci a životu nový smysl.
Autoři: Aleš Kabátek, Marek Tůma, partneři Smarter Training & Consulting, s.r.o.












