Nová auta se spalovacím motorem se mají v Evropě přestat prodávat v roce 2035, což bude znamenat postupný útlum poptávky po fosilních palivech. Čerpací stanice ale rozhodně neplánují zavřít krám. Naopak se připravují na nový byznys, který bude představovat elektromobilita. Tři největší sítě už dnes nabízejí elektromobilistům kolem 400 dobíjecích bodů, což je zhruba desetina celkového počtu v Česku a dobíjecí infrastrukturu hodlají dál rozšiřovat.
„Čerpací stanice jsou pro výstavbu dobíjecí infrastruktury logickým místem. Česká republika přitom disponuje tak hustou sítí benzinek, že se v Evropě těžko hledá obdoba," říká Ivo Hykyš ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení elektromobilů.
Brzy dojde k rozvoji k bateriové a vodíkové elektromobility
Největší sítí je v tuzemsku Orlen Benzina, která čítá bezmála 440 stanic. „Na 61 z nich je k dispozici celkem 246 dobíjecích bodů pro elektromobily," říká Lada Gadas z oddělení komunikace společnosti Orlen Unipetrol. Ta ve své strategii rozvoje do roku 2030 počítá s postupující stagnací spotřeby klasických paliv a rozvojem bateriové a vodíkové elektromobility. Proto plánuje instalovat do konce dekády dobíječky na zhruba polovině svých čerpacích stanic. „Pokud ale nástup elektromobility zrychlí, budeme schopni na toto zrychlení reagovat," dodává Lada Gadas.
Jak jsou na tom firmy s budování infrastruktury?
Dosavadní dobíjecí síť Orlen Benzina buduje ve spolupráci s energetickými společnostmi, jako je ČEZ, E.ON nebo PRE. „Provoz zajišťuje každý poskytovatel pod svou značkou, my zajišťujeme dozor nad stanicí a obsluhu zákazníků," vysvětluje Gadas. Většina partnerských dobíjecích stanic přitom nabízí stejnosměrné nabíjení o výkonu 50 kilowatt a střídavé nabíjení o výkonu 22 kilowatt. Orlen Benzina ale hodlá vybudovat i vlastní dobíjecí infrastrukturu a v současné době připravuje projekt instalace superrychlých dobíječek. „V první fázi počítáme s instalací těchto stojanů na osmi lokalitách v rámci transevropské dopravní sítě. Na každé budou dva dobíjecí stojany dohromady se čtyřmi nabíjecími body o výkonu 150 kilowatt," přibližuje Lada Gadas.
Druhý největší řetězec, MOL, poskytuje elektromobilistům 28 dobíječek na 26 ze svých více než tří set čerpacích stanic. Plány dalšího rozvoje spojuje s vývojem trhu s elektrickými auty. „Nicméně čerpací stanice vnímáme jako přirozené místo, kde se může dobíjecí stanice vybudovat," říká mluvčí MOL ČR Martin Pavlíček. Současná skladba stanic je podle něj vyváženě rozdělena mezi střídavé a stejnosměrné dobíjení. Do budoucna se ale MOL chce zaměřit na rychlodobíječky.
Stanice o vysokém výkonu jsou pro čerpací stanice podle Iva Hykyše z Unicornu tou správnou volbou, protože jde o místa, kde chtějí motoristé především rychle doplnit energii vozu a pokračovat v cestě. Výkon nad 50 kilowatt má v Česku v současnosti jen polovina z celkových zhruba 3800 veřejných dobíjecích bodů a zahušťování sítě rychlodobíjecích stanic je určitě žádoucí. Loni ale bohužel jeho tempo proti předchozímu roku zpomalilo. „Každá iniciativa vedoucí k obratu je chvályhodná," podotýká Hykyš.
O trochu dále než druhý MOL je se službami elektromobilistům trojka trhu – síť EuroOil, kterou provozuje státní distributor ropných produktů Čepro. Ten podle mluvčího Marka Rolla spolupracuje od roku 2019 s energetickými společnostmi na výstavbě páteřní sítě rychlodobíjecích stanic, která vychází ze strategického plánu České republiky. „Nyní máme v provozu dobíječky na 42 čerpacích stanicích EuroOil a ve spolupráci se strategickými partnery připravujeme instalaci dalších 40 až 50 těchto zařízení. V blízké budoucnosti tak bude možné dobít elektromobil na polovině čerpacích stanic z celého našeho portfolia," říká Roll. Čepro zároveň chystá výstavbu několika hubů dobíjecích stanic.
Typy dobíječek
Motoristé zatím najdou u státního řetězce dva typy dobíječek. V prvním případě je maximální výkon 50 kilowatt, ve druhém 75 kilowatt s možností rozšíření až na dvojnásobek. Relativně vysoké výkony dobíječek instalovaných na čerpacích stanicích jsou jedním z hlavních problémů při výstavbě. „Překážku spatřujeme zejména ve zdlouhavém procesu a nemalých finančních nákladech na zajištění dostatečné přípojky od provozovatele distribuční soustavy," říká Marek Roll. Podobně to vidí ve společnosti Orlen Unipetrol. „Výstavbu relevantní infrastruktury ovlivňuje významným způsobem zejména dostupnost, kapacita a rychlost budování energetické sítě, tedy schopnost do daného místa zajistit příslušnou nabíjecí kapacitu ze strany distribučních sítí," uvádí Lada Gadas.
Řešením může být vedle posilování distribuční soustavy také chytré řízení dobíjecích stanic, které přizpůsobuje jejich výkon aktuální dostupné kapacitě elektrické energie. „Dobíjení elektromobilů bude určitě stále významnější složkou spotřeby energií. Do budoucna se zpravidla neobejde bez nadstavby ve formě chytrého řídícího systému, který dovede provoz stanic sledovat, zaznamenávat jejich spotřebu, ale také je dálkově ovládat a automaticky regulovat," říká Ivo Hykyš z Unicornu.
