Carsharingové firmy nabízejí dnes v Česku přes 1500 aut, vozidel čistě na baterie je ale jen pár. Při stání na ulicích nemají kde doplnit energii. Sdílení a elektromobilita se zatím nepotkávají.
Sdílená ekonomika má být jednou z cest k efektivnějšímu a udržitelnějšímu fungování společnosti. Typickým příkladem jsou auta, která zpravidla většinu své existence nečinně prostojí zaparkovaná. Sdílení znamená jejich intenzivnější využití, ve výsledku jich tak bude potřeba méně, ušetří se cenné suroviny i energie pro jejich výrobu.
Další dnes již jasně vytyčenou cestou k udržitelnosti je také přechod od spalovacích k elektrickým pohonům, které mají výrazně vyšší účinnost přeměny energie v pohyb. Bateriové vozy jsou navíc lokálně bezemisní. V českých podmínkách se ale obě cesty zatím výrazněji nepotkávají, elektromobily má ve své flotile jen jedna ze čtyř větších carsharingových firem. Důvodem je především nedostatečná síť veřejných dobíjecích stanic.
„Česko má skutečně v tomto směru co dohánět. Počet veřejných dobíječek byl v uplynulých letech měřen doporučeným poměrem deset aut na jeden dobíjecí bod v mírném předstihu před počtem elektromobilů. K cíli nejméně dvacet dva tisíc veřejných dobíjecích bodů, což odpovídá minimálnímu očekávanému rozsahu elektrické flotily na konci dekády, se ale přibližujeme velmi pomalu,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel.
Dobíjení rozhoduje o přežití
Průkopníkem elektromobility mezi českými carsharingovými společnostmi je družstvo Autonapůl, které provozuje necelých sto vozidel. Je mezi nimi i několik elektroaut, konkrétně Tesla Model 3, Renault Zoe, Škoda CitigoE IV a dvě Dacie Spring, které poskytuje české zastoupení Renault/Dacia pro potřeby pilotního projektu e-carsharingu v Olomouci.
Autonapůl plánuje postupně zavádět další elektrické vozy, ať už hybridy nebo bateriové. Pro elektromobily ale potřebuje vyřešit parkovací místa s pomalými dobíječkami, které postačují, protože sdílené vozy se nabíjejí hlavně v čase prostojů mezi jednotlivými rezervacemi. „Zkušenosti již ukončených projektů e-carsharingu ukazují, že tato oblast je stále velmi náročná na organizaci a její vhodné řešení může rozhodnout o dalším přežití projektu,“ podotýká ředitel družstva Michal Šimoník.
Pro nás správný čas nenastal
Zdrženliví jsou naproti tomu vůči elektromobilitě ve firmě AJO Carsharing, která dnes poskytuje ke sdílení 58 vozidel. „Téměř ve všech autech nyní využíváme ekologický LPG pohon a elektromobily mu nejsou schopny konkurovat ekonomicky ani v uživatelské přívětivosti,“ říká zakladatel společnosti Jaromír Klimek. Také on poukazuje na to, že historicky se v Česku objevily tři carsharingové firmy, které vsadily čistě na elektromobily a všechny tři již ukončily provoz. „Pro mě je to jasný signál, že čas pro elektrifikaci naší flotily zatím nenastal,“ dodává Klimek.
Carsharing je nicméně podle Ondřeje Synka z Unicornu pro elektromobilitu perspektivní. Při dostatečné infrastruktuře se auta na ulicích mohou dobíjet během čekání na dalšího uživatele. Vozy na baterky jsou dnes navíc standardně velmi „chytré“. Příkladem může být Tesla, která upgraduje, ale i spravuje své modely na dálku po internetu. To je rys, který nahrává správě sdílených aut. „Je jen otázkou dalšího technologického pokroku a rozvoje dobíjecí sítě, než se elektromobily prosadí i na tomto poli,“ říká Synek.
