Chorvatsko: Vyražte mezi jadranské ostrovy na jachtě | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Chorvatsko: Dovolená na plachetnici. Plout mezi jadranskými ostrovy může dnes téměř každý

Jan Hocek

Plavit se na plachetnici mezi ostrovy, koupat se na nádherných osamělých plážích a užívat si pocit absolutní svobody a volnosti… To je sen mnoha cestovatelů, ale i běžných suchozemců, který si lze splnit plavbou na vypůjčené plachetnici, třeba na Dalmátském pobřeží.

Dovolená na plachetnici už dávno není jen výsadou ostřílených mořských vlků, půjčit si plachetnici nebo katamarán podle svých představ může dnes každý, a pokud nemá potřebný průkaz, lze si najmout zkušeného kapitána.

V souvislosti se současnou „koronavirovou“ situací pak pobyt na izolované plachetnici dostává další rozměr – na lodi je člověk jen mezi „svými“ a všechna nepříjemná opatření, která budou asi zavedena, tak lze hodit za hlavu.

Ostrovy kolem starobylého Šibeniku

My jsme poprvé na plachetnici vyrazili, když naše děti uměly bezpečně plavat a s vidinou dvou týdnů koupání, šnorchlování a dovádění jsme vyrazili do Šibeniku. Chorvatsko je totiž ideální destinací po nastartování jachtařského života. Tato země v dobrém smyslu představuje jachtařskou velmoc: asi nikde jinde na světě nelze narazit na takovou kombinaci čistého a pro plavbu bezpečného moře, bezpočtu ostrovů, zázemí vybavených marín a široký výběr lodí.

Jako lokalitu pro dvoutýdenní plavbu s dětmi jsme zvolili dalmátské pobřeží mezi Šibenikem a Zadarem. Starobylý Šibenik s úzkými uličkami a pevností má strategickou polohu zhruba v prostředku chorvatského pobřeží a lze tedy odtud vyrazit na sever nebo na jih. Nejbližší okolí Šibeniku nabízí bezpečnou lokalitu s bezpočtem roztroušených ostrůvků, hezkými zátokami a nádhernými kotvišti.

INFOGRAFIKA: Cesta do Chorvatska. Jak se nejpohodlněji dostat k Jadranu

Vytahujeme plachty a také vlajky, které děti pro tuto příležitost namalovaly, a vyplouváme. Během prvního týdne postupně objevujeme malé ostrovy Zlarin, Prvič, Tijat, Zmajan, Kaprije, Kakan nebo Žirje. Každý den odhalujeme jiná místa a připadáme si jako robinsoni. Kdo nechce absolvovat delší přeplavby ve vlnách, právě tady najde asi nejbezpečnější jachting v Chorvatsku.

Večery trávíme na kotvě uprostřed přírody a užíváme si ticho a pohledy na zapadající slunce. Občas přistaneme u některého z městeček a vydáváme se na večerní procházku uličkami nebo se na nábřežích mísíme s domorodci. Moc turistů tady nepotkáváme, na malých ostrovech nejsou velké hotely, a tak sem zavítají spíše jen jachtaři. Mezi nejhezčí místa nakonec řadíme rybářskou osadu Zlarin a ostrov Kaprije s nádherným vyhlídkovým vrcholkem.

Kornátské ostrovy

Druhý týden už se jachtařsky cítíme pevnější v kramflecích a vydáváme se k unikátnímu souostroví Kornati. Více než stovka vápencových ostrovů tvoří labyrint zátok, kanálů a průlivů a od roku 1980 je národním parkem odděleným od pevniny přibližně 20 kilometrů širokým pásem moře.

Většina turistů pozná tento národní park během hektického jednodenního výletu, pouze jachtaři tu ale mohou strávit více dní, a důkladně tak prozkoumat ostrovy a nasát zdejší atmosféru.

Co vidí strojvedoucí na známé trase Posázavského pacifiku? A jaké další výlety vlakem stojí za to?

Plujeme na plachty Kornatským kanálem a obdivujeme suché ostrovy, zvedající se z čistého a klidného moře. Kotvíme na nádherném místě, kde můžeme šnorchlovat v průzračné vodě a pozorovat půlmetrové mušle kyjovky. Před západem slunce společně vyrážíme na nejbližší kopeček, z jehož vrcholu se otevírá kruhové panorama na okolní ostrovy.

Druhý den se přesouváme k unikátnímu slanému jezeru na ostrově Dugi Otok. Posádka už je sehraná, takže bez problémů provádíme obraty tak hladce, že zbytek týmu v podpalubí může popíjet kávu.

Vyrážíme na pěší výlet k jezeru Mir, které je jedním z mála evropských slaných jezer. Mořská voda do jezera proniká skrz četné pukliny ve vápenci a díky mělkosti a odpařování je voda v jezeře mnohem slanější a teplejší než v moři. Pár stovek metrů od jezera vyrážíme na útesy Grpaščak, bílé skály tu padají do hloubky 160 metrů a z jejich hrany prý bývají vidět delfíni nebo orli.

Kaňonem proti proudu řeky Krka

Deset dnů plných zážitků uteklo jako voda a je načase pomalu se začít vracet do domovské maríny. Stáčím kormidlo k ostrovu Murter s nádherným kotvištěm a výhledem na staré město. Nějak jsme ale odvykli civilizaci a na náš vkus tu je moc lidí, rozhodujeme se tedy prozkoumat řeku Krka s jejími vodopády.

U Šibeniku vplouváme do úzkého kanálu a plujeme na motor proti proudu řeky Krka. Voda tu ale příliš neteče a slaná voda se v ústí řeky mísí se sladkou, což je mimo jiné skvělé pro chov mušlí. U malého mola kupujeme plný pytel slávek a lahev bílého vína a těšíme se na večeři.

Galapágy: zvířecím rájem na jachtě

Plujeme hlubokým a sevřeným kaňonem, řeka je tu široká přibližně 200 metrů a točí se mezi strmými skalami. Po půlhodině se skály rozestupují a objevuje se rozlehlé Prokljanské jezero. Pak se ale břehy opět přibližují a je tu naše poslední kotviště u městečka Skradin.  Proslulé vodopády v národním parku Krka hřmí nedaleko odtud, na chvilku tedy měníme naši starou dobrou plachetnici za motorovou loď a vyrážíme za tímto přírodním skvostem.

Když po dvou týdnech vyvazujeme loď v Šibeniku, máme sice prosolená trička a na rukou mozoly od lan, ale také tolik zážitků, že by to vydalo na tlustou knihu.

Autor: Jan Hocek
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!