Co s nezaměstnaností Romů? Ptali jsme se na romské konferenci

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Petr Horky

„Cikáni do práce“ bylo heslo, které během protiromských pochodů ve Varnsdorfu zaznívalo nejčastěji. V oblastech jako je Šluknovský výběžek dosahuje nezaměstnanost až 20 procent, práce tu není ani pro „bílou“ většinu.

Co by nejvíce pomohlo vyřešit problém nezaměstnanosti Romů? Na to jsme se zeptali Romů i Neromů na Celostátní romské konferenci, kterou uspořádali hodonínští Romové v pátek na brněnském výstavišti. Romům je potřeba pomoci hlavně pozotivní diskriminací při zadávání státních zakázek na úrovni obcí, zásadní je také vzdělání, odpověděli respondenti, které jsme oslovili.

Milan Ščuka

romský podnikatel, ředitel stavební společnosti Cooptel, Brno

Milan ŠčukaMilan Ščuka|Petr Horky

Propojení poptávky státu v některých oblastech se sociální politikou. Těch konkrétních způsobů je hodně. Na místní, lokální na úrovni obce třeba kritéria pro zařazení do výběrových řízení ve veřejných zakázkách, ale ne směrem k podnikatelům, nýbrž k osobám, směrem k dlouhodobě nezaměstnaným.

Julius Lévay

sociální pracovník, nezisková organizace Dživipen, Opava

Julius LévayJulius Lévay|Petr Horky

Vytvořit určité podmínky, ve Spojených státech to nazývají pozitivní diskriminace. To znamená na určitou dobu zvýhodnit Romy a poté ať sami ukážou, co umí. Dát jim možnost se zapojit zpět do pracovního procesu. Nám tady za dvacet let vyrostla jedna ztracená generace, která nemá pracovní návyky, která od společnosti jenom žádá s nataženou rukou a to je ten problém. Česká společnost není zlá.

Jan Marek

ředitel krajské pobočky Úřadu práce, Brno

Jan MarekJan Marek|Petr Horky

Jednoznačně vzdělání. Protože bude-li mít jakýkoli občan rozumné vzdělání, bude zajímavý pro zaměstnavatele. Bude-li mít práci, odstraní se i spousta sociálních problémů. U vzdělání to začíná, na začátku je mateřská školka, jazyková příprava a následuje další spousta navazujících aktivit. Samozřejmě z dlouhodobého pohledu se musí pomáhat i formou veřejně prospěšných prací a jinými aktivitami. Ale je to hlavně ten princip ‘naučit chytat ryby‘. Nejdřív musí kterákoli komunita začít u sebe a říct si jsem zajímavý pro zaměstnavatele? A bez alespoň základního vzdělání to prostě nejde.

Vítězslav Vala

zastupitel města Břeclav a člen sdružení Občanská komora

Vítězslav ValaVítězslav Vala|Petr Horky

Podle mě jednoznačně konkrétní nabídka konkrétní práce. Jestliže obec má možnost iniciovat pracovní nabídky ve spolupráci s firmami, tak to je to jediné, co může pomoct. Žádná obecná proklamace nikdy nikomu práci nesehnala. Úřad práce pouze koordinuje nabídku. Jestliže úřad práce pošle nezaměstnaného Roma do firmy, ta firma ho pak uvidí a zjistí, že je Rom a řekne nezlobte se, už je to obsazené, protože si v duchu říká je to Rom, je to rizikové, tak to je přesně ono. To je problém hluboko zakořeněný ve společnosti. Menšina se dá integrovat jedině tehdy, pokud se jí cíleně pomůže překonat onen mrtvý bod. Když nemám práci, nemůžu nic dělat. Ze začátku je nutné pozitivně diskriminovat. Je to nezbytné. Dělalo se to v jiných zemích, černošské menšiny v Americe, u Indiánů a podobně. Nedá se to jinak udělat.

Vladimír Galbavý

místopředseda Společenství Romů na Moravě, Hodonín

Vladimír GalbavýVladimír Galbavý|Petr Horky

Zabýval jsem se několik let problémy zaměstnanosti a říkám - práci. Aby měli motivaci. Romové chtějí dělat, ale je nedostatek práce. Je to v moci jednotlivých krajů až po vládu České republiky, která k tomu musí vytvořit určité zákony. Bohužel se to dotýká i Neromů.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.