Nejnovější letadlo Airbusu se pyšní řadou superlativ. V provedení interiéru s maximálním počtem sedadel, které si zatím nikdo neobjednal, se do něj vejde 853 cestujících. Jedna z jeho ocasních ploch je větší než křídlo Airbusu A320. Ve velikosti jej překonává jen nákladní Antonov An-225 Mriya.
Minulý týden dorazila další zásilka dílů a tak můžeme na vlastní oči sledovat spojení jednotlivých částí trupu a připojení křídel na tento obří letoun. Na druhém konci haly leží již nalakovaný ocas letadla, který prozrazuje, že před námi stojí jeden z šesti strojů, které si objednaly Thai Airways. Na výrobu celého letadla se použije 28 tisíc šroubů. Technici je všechny montují ručně, podle zkušeností Airbusu je výsledek lepší, než kdyby tuto práci dělaly stroje.
V dalších částech haly stojí dvojče letadla pro thajského dopravce s již pospojovaným trupem a přimontovanými křídly. Společnost mu dělá letadlo, které poputují k provozovateli dosud největší flotily obřích letounů, aerolinek Emirates. Další stroje pro Emirates stoji před továrnou. Ve výrobě je nyní i jeden Airbus A380 pro soukromého zákazníka z Blízkého východu. Airbus jeho totožnost nechce prozradit, zájemce ale pravděpodobně musel zaplatit nejméně 375 milionů dolarů. Tolik totiž činí ceníková cena. Aerolinky dostávají při větších objednávkách výrazné slevy, například Emirates podle deníku Wall Street Journal platí o 38 procent méně. Osazenstvo výrobní haly také ukazuje, které světové regiony nejvíce rostou. Ve výrobní hale jsou nyní jen letouny pro asijské dopravce.
Poté, co letadla opustí výrobní linku v Toulouse, odletí do další továrny Airbusu v německém Hamburku. Tady se do nich instalují interiéry a letouny se také lakují. Ostatní Airbusy mohou finální barvy dostat i v Toulouse, ale pro A380 zde nemají dostatečně velkou budovu. Po cestě do Hamburku a zpět probíhají testy všech systémů.
Se stavbou letadla takových rozměrů se pojí řada komplikací. Jediné díly na A380, který se vyrábí ve Francii, jsou pylony, na nichž jsou zavěšeny motory. Křídla trupu cestují po moři z Velké Británie, po překládce na jinou loď se k nim přidají i části trupu a ocas. Ty pak putují proti proudu řeky Garrone. Posledních přibližně 200 kilometrů urazí budoucí obří letoun po silnici v konvoji nadměrných nákladů. Cesta, která probíhá v noci, se pro místní stala atrakcí. „Lidé sedí v kavárnách a restauracích a čekají, až projedeme jejich vesnicí,“ říká Alan Pardoe, jeden z marketingových manažerů Airbusu. Některé segmenty trupu do Toulouse putují na palubě transportního letounu Airbus Beluga, který si firma postavila pro své vlastní potřeby. „Firmám, které potřebují přepravit extrémně rozměrné předměty, je výjimečně pronajímáme, ale přeprava součástek pro Airbus má vždy přednost,“ vysvětluje tisková mluvčí Joanna Senelar.
Obří je i hala, v níž Airbusy A380 vznikají. Továrna má na délku necelých 500 metrů, na šířku 250 metrů a na výšku měří 47 metrů. „Na podzim bývá v Toulouse docela vlhko a ta budova je tak velká, že u jejího stropu občas vznikají mraky,“ dodává Joanna Senelar. Navzdory rozměrům A380 tak má Airbus stále dost místa i na stavbu prodloužené verze svého největšího letounu. Předepsaný test evakuace 853 dobrovolníků do 90 vteřin proběhl bez komplikací. „Došlo jen k několika menším zraněním a měli jsme ještě asi deset vteřin rezervu,“ říká Pordoe.
Rezervy jsou také ve výrobních kapacitách. Nyní výroba probíhá rychlostí 2,5 letadla měsíčně, toto číslo ale může snadno vzrůst na více než čtyři stroje. Podle Pardoa by v takovém případě nebyl problém ani se sháněním nových dalších. Na programu A380 pracuje asi tisíc lidí, na téměř dvojnásobné tempo výroby ale prý bude potřeba mnohem méně nových pracovníků. Airbus předpokládá, že s tím, jak dosluhují starší typy dosavadního vládce nebe, Boeingu 747, se další zákazníci brzy objeví.
